|
 |
Významní muži
09. prosince 2004 |
2. Významní muži XX. století |
|
|
|
fyzik |
¬14.03.1879 U18.04.1955 |
|
Americký teoretický fyzik německého původu; jeden z nejvýznamnějších fyziků 20. století, spoluzakladatel moderní fyziky. |
V roce 1905 publikoval speciální teorii relativity, která zásadně změnila chápání hmoty, prostoru a času a patří k nejdůležitějším objevům moderní fyziky vůbec. V roce 1915 formuloval obecnou teorii relativity, zobecnění speciální teorie relativity. Pracoval též v oblasti kvantové fyziky (vysvětlil např. fotoelektrický jev a luminiscenci) a statistické fyziky (vysvětlil Brownův pohyb). Roku 1933 nucen pro svůj židovský původ opustit Německo a působil až do své smrti v USA na univerzitě v Princetonu.
Albert Einstein, jeden z největších fyziků všech dob, se narodil v Ulmu v roce 1879. Studoval na střední škole v Mnichově a později v Curychu, kde absolvoval i vysokou školu. V roce 1900 získal učitelský diplom, byl však další dva roky bez zaměstnání, neboť neměl švýcarské občanství. Pak nastoupil jako referent úřadu v Bernu, kde posuzoval patenty a vynálezy. Ve volnějších chvílích v úřadě a mimo pracovní dobu s velkým zájmem a hluboce studoval práce vynikajících fyziků minulosti, přemýšlel o nich a sám pilně pracoval v oblasti teoretické fyziky.
Již v průběhu studia na vysoké škole ho zaujaly nejasnosti v základech teorie elektromagnetického pole. Po sedmileté práci pak nalezl jejich řešení ve své slavné speciální teorii relativity, jejíž základy uveřejnil v roce 1905. Teorie vychází ze dvou základních principů:
první obsahuje tvrzení, že všechny fyzikální zákony mají stejný tvar (jsou kovariantní) ve všech inerciálních soustavách souřadnic (tzv. speciální princip relativity);
druhý postuluje, že rychlost světla má ve vakuu stejnou velikost ve všech inerciálních soustavách (princip konstantní rychlosti světla).
Z těchto principů odvodil pak Einstein lorentzovu transformaci s dokázal její platnost při přechodu z jené inerciální soustavy do druhé.
Speciální teorie relativity předpověděla ze svých principů dylataci času, kontrakci délek, relativnost současnosti a přímou úměrnost hmotnosti a energie tělesa. Zmíněné jevy byly pak - mimo jev kontrakce délek - emperimentálně ověřeny při studiu vlastností elementárních částic v urychlovačích a při studiu vlastností kosmických paprsků.
Princip konstantní světelné rychlosti změnil především naše představy o toku času a vedl k vytvoření pojmu prostoročasu. Ukázalo se, že Newtonova mechanika platí v případě, když rychlosti těles jsou ve srovnání a rychlostí světla malé; speciální teorie relativity je v tomto smyslu teorií obecnější. Ke klasickým rovnicím lze v ní přejít tak, že ve výpočtech považujeme velikost rychlosti světla za blízkou nekonečné.
Albert Einstein se zabýval i jinými základními problémy. Vyřešil problém Brownova pohybu, rozvinul Planckovy myšlenky o kvantovém charakteru vyzařování a pohlcování světla a došel k závěru, že světlo je proud světelných kvant (fotonů). Věnoval se i kapilárním jevům, vysvětlil vnější fotoelektrický jev a na základě kvantových představ odvodil vzorce pro energii tepelného záření i závislost měrných tepelných kapacit látek na teplotě při nízkých teplotách (0 - 300)K. Svými pracemi přispěl i k rozvoji statistické fyziky a velikým přínosem pro fyziku 20. století byly i jeho mnohaleté diskuse s N. Bohrem a dalšími vědci o kvantové fyzice, o příčinnosti jevů, atd.
V roce 1909 se stal mimořádným profesorem na univerzitě v Curychu a o dva roky později profesorem na katedře teoretické fyziky v Praze na německé části Karlovy univerzity. Tehdy existovala česká a německá část univerzity.
V době svého pobytu v Praze se Einstein intenzivně věnoval vědecké práci v budovách Ústavu teoretické fyziky - dnes přírodovědecká fakulta UK a stýkal se jen a užším kruhem přátel. Od studentů zásadně nepožadoval tehdy běžné poplatky za studium a za zkoušky. V Praze vytvořil, kromě dalších také cennou vědeckou práci 0 vlivu tíhové síly na šíření světla.
V roce 1916 publikoval A. Einstein další impozantní výsledek ve tyzice - obecnou teorii relativity, na níž pracoval asi od roku 1907. Tato teorie je jedinečným spojením teorie gravitace a geometrických a fyzikálních představ o struktuře prostoru a času. Odstranila privilegované postavení inerciálních soustav a podala relativiatickou teorii gravitace. Jednim z jejích poznatků je, že přítomností hmoty se stává prostor neeuklidovským (zakřivuje se), což je spojeno s účinky gavitace. Vztah mezi matematickým a fyzikálním popisem přírodních jevů se zde úzce prolíná.
Hlavní důsledky obeoné teorie relativity byly experimentálně potvrzeny (stáčení perihélia planet, zakřivení světelných paprsků v silných gavitačních polích, Einsteinův rudý posuv spektrálních čar hvězd s velkou hmotností, který způsobuje změnu frekvence jejich světla).
Za vysvětlení fotoelektrického jevu byl Einstein v roce 1921 poctěn Nobelovou cenou. V posledních třech desetiletích svého života se snažil vytvořit jednotnou teorii pole, která by v sobě zahrnovala gravitaci i elektromagnetickou interakci. V současné době se zdá, že bude nutné postupovat při řešení tohoto problému poněkud jiným způsobem, než tím, který navrhoval.
Po nástupu nacismu v Německu v roce 1933 se Einstein vzdal na znamení protestu proti režimu a jeho antisemitismu členství v Pruské akademii věd a přešel na Institute for Advanced Study (Ústav pro vědecký výzkum) v Princetonu ve Spojených státech amerických, kde působil až do konce svého života do roku 1955.
A. Einstein byl významným filozolem a velkým humanistou, který usiloval podle veškerých svých možností o zachování světového míru. Vystupoval proti silám, které zneužívaly výsledky moderní vědy.
|
Přečtení článku: 45161x
|
|
|
Pošli článek e-mailem kamarádovi |
|
|
Vložit nový příspěvek
Sbalit příspěvky
|
Autor: Kapr Miroslav 
Založeno: 24.12.2004, 12:05
Odpovědí: 1
Dobrý den.V tomto článku mne velmi schází informace o dětech A.Einsteina,které měl se svojí první ženou.
Někde jsem se doslechl,že po rozvodu mu děti jeho bývalá manželka vůbec nepředávala a vydírala ho tak,
že veškeré peníze za Nobelovu cenu po něm chtěla na oplátku za to,že své děti alespoň vídal.Jenže ty děti byly vychovávány v nenávisti k němu,přičemž minimálně jedno z nich z toho bylo psychicky postižené.
Dnes se situace bohužel příliš nezměnila,ale chtělo by o tomto alespoň psát.
Odpovědět na příspěvek
|
|
 |
|
Autor: 
Založeno: 16.03.2016, 18:36
Klikněte na http://extrastory.cz/slav ny-matematik-a-vyhlaseny- proutnik-albert-einstein- prijel-potaji-do-prahy-za nechal-tu-potomky.html.
Odpovědět na příspěvek
|
|
|
|
 |
|
Dnes hrajeme o mobilní telefon Vodafone 226 Ultra slim
Sponzor soutěže je:
Soutěžní otázka:
Manžel může ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem do
|
|
|
 |
|
Winston Spencer Churchill
¬30.11.1874 U25.01.1965 |
I. Mládí
W. Churchill se narodil 30. listopadu 1874 na zámku Blenheim. Jeho otec, sir Randolph Churchill, byt ten, kdo vyvedl britské konzervativce z krize v osmdesátých letech 19. století.

| Winston Spencer Churchill |
|
|
|
 |
|
 |
|