Zprávy


25. července 2014

Feminismus

Redaktor: ld

Aktualita

Rozdíly v platech neexistují

Kladivo na čarodějnice.

Úvaha na téma platové diskriminace

Kladivo na čarodějnice.
Úvaha na téma platové diskriminace žen

Do záhlaví jsem si dovolil použít název tohoto proslaveného filmu. Nikoliv, abych někoho urazil, natož pak ženskou polovičku lidstva, nýbrž na to, abych vysvětlil, jak mohou být některé věci přijaté v dobré víře zneužity.

Obsahem filmu je, že věrný služebník boha v dobré víře povolal inkvizitora do své farnosti, aby prověřil, zda-li se tam nenachází ďáblovi přisluhovači. Z banální zápletky, kde prostá žena si uložila do kapesníku hostii, aby zachránila svoji krávu (jediné živobytí) se stala věc, kdy inkvizitor dle platných předpisů vyslechl velkou část místních věřících. S podivem se všichni ke spolupráci s ďáblem přiznali

Kde je pointa? Ve jménu spravedlnosti byly používány nesmyslné zákony. Výsledek? Absolutní zničení všeho dobrého. Jediný, kdo z celé situace měl prospěch, byl inkvizitor.
A vrchnost mlčky přihlížela, protože říci jediné křivé slůvko se mohlo sakra vymstít.

Tato paralela mě napadá vždy, když slyším o platové diskriminaci žen. Co by se mohlo stát, kdyby se přijala zákonná opatření, které feministky požadují. Např. domnívá-li se žena, že má nižší plat než její kolega, může dát zaměstnavatele k soudu. Ne ona, ale zaměstnavatel musí dokázat, že tomu tak není. Platí presumce viny. (Feministky v EU dokázaly, že důkazní břemeno, stejně jako u sexuálního obtěžování, nese obviněný).

Nedávno se objevil na našem webu v diskuzi příspěvek Posun ve vnímání platové diskriminace ve Švýcarsku. Švýcarská pisatelka ho uveřejnila na stránkách Feminismus.cz, jako úspěch boje ženských organizací proti platové diskriminaci. Po jeho přečtení mě přeběhl mráz po zádech. Možná právě teď začíná konec demokratického společenství. I antický a na svou dobu velmi demokratický Řím zanikl na svém vrcholu. Možná, že už i my jsme dosáhli svého vrcholu. Dále už to s námi půjde jenom z kopce. Po letech, kdy by se dalo říci, že rovnoprávnosti žen bylo v západní Evropě dosaženo, začíná nový boj. Tentokrát boj o přežití demokracie.

Podívejme se nyní na stručnou definici platové diskriminace z důvodu pohlaví, jak ji stanovuje EU.
Diskriminací se rozumí takové chování, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.

Lež - Velká lež - Statistika

Známé přísloví praví: Největší lež je statistika.
Dámy feministky se toho drží velmi zarputile. Zaklínací formule, že žena je platově diskriminována, se objevuje každý den. Každou chvíli vycházejí statistické tabulky, ve kterých jsou porovnávány platy mužů a žen. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly nazývají feministky platová diskriminace. Koeficient diskriminace v Čechách kolísá mezi 20-30%. To je výše rozdílu mezi příjmy mužů a žen.

Podívejme se však na platovou diskriminace v praxi. Obecně vzato dnes existují dva typy subjektů: státní zde jsou zaměstnanci odměňováni podle tarifních tabulek a soukromé, kde jsou odměňováni majitelem, resp. zastupující složkou

Pozastavme se nad oběma případy samostatně:

Kde je prostor pro diskriminaci státního zaměstnance?
Obecně lze říci, že charakteristickým rysem stávající platné právní úpravy odměňování v rozpočtové sféře narozdíl od sféry podnikatelské je její kogentní povaha s minimálním prostorem pro smluvní volnost. Zákon stanoví závazně mzdové formy, převážná část platu je nároková s přesně vymezeným prostorem pro ohodnocení kvality a výkonnosti jednotlivce, závazné jsou kvalifikační požadavky, které jsou podmínkou zařazení zaměstnance do jednotlivých katalogy předepsaných funkcí. Kogentně upravuje dokonce i posuzování dosažené kvalifikace zaměstnance.

1) Odměňování státních zaměstnanců se řídí zákonem č. 218/2002 Sb.

Konkrétně Hlava I: Odměňování státních zaměstnanců Díl 1: Plat § 133 - 191

Plat státního zaměstnance je určen tarifem.Stupnici platových tarifů vyhlašuje pro příslušný kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.
Státní zaměstnanec se zařadí do příslušného platového stupně v závislosti na délce doby praxe. Přičemž je nutno podotknouti, že do této praxe se započítává doba mateřské a rodičovské dovolené nebo doba trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské nebo rodičovské dovolené, pokud tato péče neprobíhala současně s přípravou na povolání v denním studiu nebo v prezenčním studiu, nejvýše však v celkovém rozsahu 3 let.

Nikde se nemluví o pohlaví a diskriminovat někoho dle znění tohoto zákona není vůbec možné. Pokud se někdo domnívá, že má chybně vyměřený platový tarif, má možnost soudní cestou se domoci svého práva. To platí jak pro ženy, tak pro muže.

Kde se však berou statistické rozdíly?

Na to je stručná odpověď. Jsou to další plnění poskytovaná jako:

- příplatek za službu,
- příplatek za vedení,
- příplatek za zastupování,
- plat za službu přesčas,
- příplatek za službu v noční době,
- příplatek za službu ve svátek,
- zvláštní příplatek,
- příplatek za výchovu čekatele,
- další plat,
- osobní příplatek,
- odměna.

Nelze nazývat diskriminací, pokud někdo pracuje přes noc, přes čas, ve svátek atd. Je pochopitelné, že na základě toho bude mít vyšší plat. Bojovnicím za "ženská práva" však vůbec nevadí udělat stručný závěr bez podrobných analýz. Jen když se to hodí do krámu.

Pokračujme dál
2) Odměňování zaměstnanců v soukromých podnicích
(Omlouvám se tímto všem znalým problematiky, ale nezbývá mi než některé notorický známé skutečnosti zopakovat. Jsou určeny zejména pro státní sféru a některé zaměstnance. Zaměstnavatelé vědí, o čem hovořím) se řídí zákonem č. 65/1965 Sb. Zákoník práce
Konkrétně Část druhá Pracovní poměr Hlava čtvrtá: Mzda, náhrada mzdy a náhrady výdajů Oddíl první: Mzda
a
Zákon č. 1/1992 Sb. Část druhá Mzda a odměna za pracovní pohotovost

Zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda. Mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy se pro tyto účely nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek.
Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

Navíc ve velkých firmách často platí, že významné místo v odměňování zaměstnanců v podnikatelské sféře přiznává zákon o mzdě kolektivním smlouvám, které ve svých mzdových částech upravují mzdové podmínky pro všechny zaměstnance zaměstnavatele.

V praxi to však znamená, že v podnikatelské sféře je zaměstnavatel nucen celý disponibilní objem prostředků na odměňování zaměstnanců zajistit vlastní podnikatelskou činností, přičemž na druhé straně celkový objem vyplacených mezd výrazně determinuje celkovou výši nákladů a tím i dosažený zisk. Regulace prostřednictvím právní normy a limitů stanovující maximální možnou výši odměny za vykonanou práci zde není nutná. I sebeméně zkušený zaměstnavatel - podnikatel si totiž velmi brzy uvědomí ekonomickou provázanost odměňování zaměstnanců s vlastními výnosy, jednoduše řečeno, o co víc zaplatí zaměstnancům, o to má menší zisk. Přitom současnou garanci optimální výše mzdy poskytované jednotlivým zaměstnancům vytváří postupně trh práce jako cenu práce, za niž je zaměstnanec v určité profesi, v určitém čase a v určitém regionu ochoten práci vykonávat. S ohledem na tyto předpoklady byla pro právní úpravu odměňování v podnikatelské sféře zvolena koncepce téměř úplné liberalizace. Zákon č.1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku obsahuje kogentní ustanovení jen v míře nezbytné k vymezení základních povinností zaměstnavatelů v návaznosti na mezinárodní úmluvy a ústavní garance o ochraně mzdy. Plně uplatňuje v odměňování princip smluvní volnosti s důrazem na kolektivní smlouvy a smlouvy individuální, zpravidla smlouvy pracovní.

Kde je tady prostor pro platovou diskriminaci?
Co by vedlo zaměstnavatele k tomu, aby si snižoval zisk tím, že za stejnou práci bude platit více. Něco takového může tvrdit pouze někdo, kdo nepochopil základní principy volného trhu. Toto téma je dnes probíranou látkou již na základní škole. Většina velkých firem utíká za hranice svého státu, za levnější pracovní silou. Díky levné ceně pracovní síly jsou pro podnikatele zajímavější zahraniční námezdní dělníci. Nikdo nerozlišuje pohlaví, každého podnikatele zajímá pouze nejnižší cena, kterou musí zaplatit za odvedenou práci. Tohle napsal už Marx ve svém Kapitálu před více než 150 lety. Kdyby skutečně bylo možné zaplatit za stejnou práci ženě méně než muži, byly by ženy naopak zaměstnávány přednostně a Úřady práce by se plnily toliko jen muži, které na jejich pracovních místech vystřídaly ženy.

Samozřejmě v této chvíli se dá namítnout, že není-li prostor pro diskriminaci, proč se podnikatelé brání antidiskriminačnímu zákonu? Protože jeho zavedení by mohlo mít nedozírné ekonomické dopady.

Uveďmě si několik příkladů nesmyslných ustanovení.

Článek 119 EHS stanoví, že každý členský stát v první etapě zajistí a následně bude dodržovat uplatňování principu, že muž a žena dostanou stejný plat za stejnou práci. Princip stejného platu tedy tvoří část "základů Společenství", a vyžaduje "vyrovnání" platů žen "směrem nahoru" spíše než "vyrovnání" platů mužů "směrem dolů". V zásadě je tento princip omezen, tak jak to vyjadřuje jeho termín, na platy, a není rozšířen na zajištění rovnosti v ostatních podmínkách zaměstnání.

Co je to ta Stejná odměna za práci stejné hodnoty ?

Stejná odměna za práci je taková odměna, které je připisována stejná hodnota bez diskriminace podle pohlaví nebo stavu, a to ve vztahu ke všem aspektům odměny a platových podmínek (Článek 141 (ex 119) Amsterodamské smlouvy). Evropská komise publikovala příručku vysvětlující, co se má v praxi považovat za stejnou práci.
Co znamená práce stejné hodnoty? Kdo je schopen toto objektivně posoudit v případě, že se nejedná o úkolovou mzdu?
Dalším varujícím ustanovením je důkazní břemeno. EU v 90. letech novelizovala své právní předpisy a přijala směrnici, která přesouvá důkazní břemeno na žalovanou stranu, která musí nyní prokázat, že vůči žalobci nedošlo k žádné diskriminaci na základě pohlaví.
Pozitivní diskriminaci dnes Amsterodamská smlouva připouští, například pravidla pro služební postup dávající prioritu ženám při stejné kvalifikaci s muži jsou nyní v souladu s evropským právem. S cílem bojovat proti diskriminaci založené na pohlaví přijala EU právní předpisy k zajištění rovnosti ve spojitosti se zaměstnáním, odborným výcvikem, pracovními podmínkami a sociálním zabezpečením.
Kde skončí kolotoč diskriminace? Proč se dámy feministky upjaly pouze na diskriminaci dle pohlaví? Daleko větší rozdíly než mezi muži a ženami jsou rozdíly mezi příjmy v Praze a v malých městech. Zde jsou podle statistik rozdíly až ve výši 30% v porovnání muž x muž.
Představme si, že žena bude zaměstnána jako prodavačka v koncernu, který má několik nadnárodních poboček. Má právo se domáhat stejného platu, jako její kolega v Londýně, který pobírá za stejnou práci několikanásobek jejího příjmu?
Tohle mi připomíná teorii rovných žaludků. Ta se v minulosti jaksi neosvědčila.
Samozřejmě se nabízejí další případy.
Musí mít pracovník, který má vyšší vzdělání vyšší plat? Je vysokoškolský diplom nějaká záruka profesní úspěšnosti? Chtěl bych vidět, jak někdo nahrazuje zaběhlého letitého pracovníka, který má výsledky, ale nemá vysokou školu, někým, kdo tvrdí, že jeho diplom je důkaz pracovní kvality. V praxi to nefunguje. Neumím si představit, jak by zaměstnavatel dokázal toto před soudem obhájit před někým, kdo v životě nebyl v podnikatelské praxi. ( A to je více než 99% soudců)
Jak už to však bývá, tak každá hůl má dva konce. To, co je jedné straně odstranění platové diskriminace zaměstnance, je druhé straně zavedení diskriminace zaměstnavatele.
Jaké se nabízí řešení pro soukromou firmu? Zavřít firmu nebo přesunout své aktivity do oblasti, kde nebudou omezována jeho práva. Protože nebude-li zajištěna podmínka volné soutěže při výběru a ohodnocení uchazeče o zaměstnání, tak dříve nebo později firma skončí v úpadku vlivem nízké produktivity práce a ztráty konkurenceschopnosti.
Poté už zbývá jediné: návrat ke státnímu monopolu. Z výsledků 40 letého působení státního monopolu se naše ekonomika vzpamatovává dodnes.

Autor: Petr Pospíšil

Zdroj:
Kurz základů pracovního práva Masarykova univerzita v Brně 2003
Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen
Listina základních lidských práv a svobod
Směrnice Rady ES č. 76/207/EEC z 9.2.1976 o realizaci zásady rovného zacházení
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 65/1065 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 1/1992 Sb.,o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 143/1992 Sb.,o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řádu ve znění pozdějších předpisů


Zdroj: Rovnopravnost.cz

Přečtení článku: 36503x

Tisknout článek

Průměrná známka článku: 2.6

Pošli článek kamarádovi

Oznámkuj článek (1 - nejlepší): 1 2 3 4 5


Související články

29.08.2014, 17:32   Ženy mají vyšší mzdy než muži
07.05.2014, 09:10   O jakou rovnost kritikům údajné diskriminace jde?
20.03.2014, 15:12   Už je to venku: I feministky v tichosti přiznávají, že tvrzení o rozdílu v platech jsou nepravdivá
14.03.2014, 17:40   "Platová diskriminace" ? Lež a fikce
04.03.2013, 12:39   Dostávají ženy za stejnou práci méně?


Diskuse ke článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

 

Ad Stokrát opakovaná lež

Autor: alane Muž

Založeno: 01.06.2014, 11:26

Odpovědí: 1

Tohle by se mělo tesat do všech kateder Gender Studies. Nechceto to "poslat dál"? Připadá mi škoda, že to zapadne tady...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Ad Stokrát opakovaná lež

Autor: Mp Muž

Založeno: 01.06.2014, 13:45

To ano. Celý tento web by se měl dle mého soudu tesat do hlav lidí, namísto těch feministických sraček, co léta progadují mainstreamová média.

Odpovědět na příspěvek

 

A dále ...

Autor: Mp Muž

Založeno: 01.06.2014, 15:08

Odpovědí: 3

Těžká, rizkantní práce = větší příjem

Plnější angažovanost v zaměstnání = větší příjem

Viditelnější výsledky = větší příjem

Větší míra profesionality ...

Větší počet přesčasových hodin (viz článek)

Větší počet odpracovaných hodin (viz článek)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: A dále ...

Autor: Standa Muž

Založeno: 12.08.2014, 22:02

Vyjimam z citovaneho clanku a ptam se , kde jsou tato vase pravidla obsazena, nikde je nevidim.
-----------------
V roce 2001 proběhl v tisku ostře sledovaný případ dělnice a samoživitelky dvou děti, která vydělávala po několik let za identickou práci v továrně o 30-40% méně než její spolupracovníci - muži. A to přesto, že jako jediná ze všech měla příslušný odborný diplom. Pokud by byla její situace posouzena spravedlivě, musela by vydělávat přinejmenším stejně, ne-li víc než ostatní. Soud její odvážnou žalobu ohodnotil pozitivně a bylo jí doplaceno 25000 švýcarských franků.
*****
Na základě této analýzy dal Spolkový soud za pravdu právničce pracující u jedné mezinárodní společnosti. Ta jí musela doplatit platový rozdíl ve výši 210 000 švýcarských franků. Žalovatelka byla zaměstnána na dané pozici už od roku 1995 a měla podle profesora Flückigera trvale o 27% méně na výplatní pasce než její předchůdce - muž v identické pozici. Důkazní břemeno leželo na firmě, ta však ani po dlouhé době trváni procesu nebyla schopna odůvodnit platový rozdíl.
***
Jiný proces z pracovního práva, při němž se dvě sekretářky člena kantonální vlády bránily proti diskriminaci, trval 17 let. Pokračovat mohl až po té, kdy byla uzákoněna rovnoprávnost mužů a žen ve státě. Na tomto místě nelze nepřipomenout jednu pikantní věc, že všechny ženy dostaly volební právo až roku 1990, přestože si jsou "všichni Švýcaři" podle ústavy před zákonem rovni. Ženy asi mezi dotyčné nepatří. Obě sekretářky byly ohodnoceny o 6 stupňů níže než jejich kolega (jako sekretář člena kantonální vlády dostal třídu 16 a ženy jako sekretářky třídu 10), obdobně jako je podle tabulek hodnocena práce kuchaře. Zaměstnavatel nebyl schopen objektivně dokázat menší platové ohodnoceni a musel ženám po 17 letech doplatit rozdíl.

Kde jsou ty vase bodiky?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: A dále ...

Autor: Mp Muž

Založeno: 14.08.2014, 12:27

Uveďte zdoj.

Kdyby skutečně bylo možné zaplatit za stejnou práci ženě méně než muži, byly by ženy naopak zaměstnávány přednostně a Úřady práce by se plnily toliko jen muži, které na jejich pracovních místech vystřídaly ženy.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: A dále ...

Autor: jan Muž

Založeno: 01.12.2014, 22:09

Druh diskriminacie, ktory ste spomenuli (predchadzajuci pracovnik na identickej pozicii zarabal viac) byva bezny a vobec nemusi suvisiet s genderom, ale napr. s vekom.

Odpovědět na příspěvek

 

Ty p*čo ...

Autor: Mp Muž

Založeno: 19.06.2014, 18:40

Odpovědí: 0

Řekl jsem si ... http://www.novinky.cz/eko
nomika/339746-ceske-zeny-
vice-prace-za-mene-penez.
html Kurva, to je teda propaganda, wow !

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola: 

Opište znaky z obrázku do spodního pole:

 

 


ROVNOPRÁVNOST.cz je kolektivni tvooený, nezávislý, svobodný, názorový web. Jeho posláním je komentovat a zviditeloovat spoleeenské problémy týkající se mužu. Stránky vznikly za úeelem osvity a dokumentace. Cílem je umožnit všem publikovat svobodné názory formou elánku nebo diskuzních poíspivku. Stránky dávají svobodný prostor i kontroverzním názorum a tabuizovaným tématum, o kterých se veoejni nemluví nebo se bojí mluvit. Nesnaží se nikomu vnucovat cizí názor a nechávají na každém, aby si vytvooil svuj vlastní.

Copyright © 2007 Rovnopravnost.cz                Tvorba www - Web & Media a.s.