Zprávy


25. listopadu 2014

Rovnoprávnost

Redaktor: ld

Aktualita

Tyto rozsudky se snad už stanou minulostí

Mnozí z nás se s podobnou "argumentací" setkali: Je třeba hájit zájem dítěte, které je nejdřív příliš malé, pak zase už si zvyklo u matky, má mít "stabilní prostředí", musela by být prokázána změna poměrů... takže dítě zůstane ve výlučné péči matky a otci zvýšíme výživné.

Právě takto vypadal i rozsudek Městského soudu v Praze, který byl zrušen nedávným nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2482/13. V nálezu Ústavní soud konstatoval, že "nejlepším zájmem dítěte je, aby bylo především v péči obou rodičů".

Doufejme proto, že se takové rozsudky stanou definitivně minulostí (bez boje se setrvačným myšlením mnoha soudů a OSPOD to ale zřejmě nepůjde):

19Co 85/2013

Česká republika
Rozsudek
Jménem republiky

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Chaloupkové a soudkyň JUDr. Jitky Denemarkové a Mgr. Patricie Adamičkové ve věci péče o nezl. Annu KXXXXX, nar. XXXXX, a nezl. Kateřinu KXXXXX, nar. XXXXX, zast. Městskou částí Praha 2 jako opatrovníkem, dětí matky Ing. Anežky KXXXXX, nar. XXXXX, bytem XXXXX, zast. JUDr. Janou Marečkovou, advokátkou se sídlem Praha 3, Ondříčkova 16, a otce Ing. Jaroslava KXXXXX, nar. XXXXX, bytem XXXXX, o změnu výchovy, snížení i zvýšení výživného a úpravu styku, k odvolání obou rodičů proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. listopadu 2012 č. j. 21 P 9/2012, 21 P a Nc 48/201, 21 P a Nc 80/2012, 21 P a Nc 141/2012- 364

t a k t o :

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích, kterým byl zamítnut návrh na změnu výchovy nezletilých a snížení výživného (I. a II.), p o t v r z u j e .

II. Ve výroku, kterým byl zamítnut návrh na zvýšení výživného (III.), se rozsudek soudu I. stupně m ě n í tak, že otec je povinen platit na výživu nezl. Anny částku 8.000,- Kč měsíčně a nezl. Kateřiny částku 7.500,- Kč měsíčně, které jsou splatné vždydo každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky nezl. dětí, s účinností od 01.09.2012.

III. Nedoplatek na zvýšeném výživném za dobu od 01.09.2012 do 30.04.2013 pro nezl. Annu ve výši 8.000,- Kč a pro nezl. Kateřinu ve výši 12.000,- Kč je otec povinen zaplatit do 31.08.2013 k rukám matky nezl. dětí.

IV. Ve výroku o styku otce s nezl. Annou a nezl. Kateřinou (IV.) se rozsudek soudu I. stupně p o t v r z u j e ohledně jarních prázdnin, velikonočních prázdnin, vánočních prázdnin a letních prázdnin, kdy neplatí běžná úprava styku, a kdy otec převezme děti a předá je matce po styku v místě jejího bydliště; ve výroku o běžném styku otce s nezl. dětmi se rozsudek soudu I. stupně m ě n í tak, že otec je oprávněn se s nimi stýkat každý lichý týden v roce od pátku 15:00 hod. do neděle 19:00 hod., kdy děti převezme v místě bydliště matky a zde je matce předá, dále každý týden ve středu, kdy otec převezme děti po skončení vyučování ze školní družiny, a v případě, že děti nebudou ve škole či v družině, v 16:15 hod. v místě bydliště matky a zde je matce v 19:00 hod. téhož dne předá.

V. Tímto se m ě n í rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21.10.2010 č. j. 14 Nc 226/2009 - 172 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.02.2011 č. j. 23 Co 11/2011 - 193 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17.02.2009 č. j. 14 Nc 226/2009 - 91 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14.04.2010 č. j. 23 Co 103/2010 - 146.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem ze dne 29.11.2012 soud I. stupně zamítl návrh otce na změnu výchovy nezl. dětí (výrok I.) a na snížení výživného pro obě nezl. děti (výrok II.) a současně zamítl návrh matky na zvýšení výživného pro nezl. děti (výrok III.). Dále rozhodl o oprávnění otce stýkat se s nezl dětmi tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku. O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok V.).

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17.12.2009 č. j. 14 Nc 226/2009 - 91 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze dne 14.04.2010 č. j. 23 Co 103/2010 - 146 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14.01.2010 č. j. 14 Nc 226/2009 - 120 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14.04.2010 č. j. 23 Co 103/2010 - 146 bylo rozhodnuto o svěření nezl. Anny a Kateřiny do výchovy matky pro dobu po rozvodu i pro dobu před rozvodem a o výživném tak, že otec byl povinen platit pro dobu před rozvodem i po rozvodu na výživu Anny částku 7.000,- Kč a na výživu Kateřiny částku 6.000,- Kč; následujícím rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21.10.2010 č. j. 14 Nc 226/2009 - 172 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.02.2011 č. j. 23 Co 11/2011 - 193 byla provedena úprava styku otce s nezletilými. Otec se nyní domáhal svěření nezletilých do střídavé výchovy a tím i změny předchozích rozsudků o výchově a výživě (a to s ohledem na vyšší věk nezletilých a zlepšení komunikace rodičů), neboť obě nezl. děti jsou již školního věku, otec má vhodné podmínky pro výchovu dětí, je schopen se o ně postarat, a jako osoba samostatně výdělečně činná si může uzpůsobit výkon své práce v závislosti na potřebách dětí. Otec je přitom schopen zajistit nejen faktickou péči o děti, ale i přípravu do školy, dovoz dětí do školy autem či MHD, neboť škola dětí je vzdálená 15 - 10 min. od bydliště otce; otci příležitostně pomáhá v péči o nezl. dcery jeho matka. Otec se domáhal současně snížení výživného, neboť podle jeho názoru matka dostává vyšší výživné než děti spotřebují, rovněž došlo k poklesu příjmů u otce, který byl z organizačních důvodů v červenci 2012 propuštěn z bývalého zaměstnání, proto navrhl snížení výživného pro Annu na částku 4.500,- Kč a pro Kateřinu na částku 4.000,- Kč, kdy částku 4.500,- Kč navrhoval poukazovat na speciální účet, který by matce sloužil pro mimořádné výdaje související s nezl. dětmi. Nesouhlasil současně s návrhem matky na zvýšení výživného, a pro případ, že by děti nebyly svěřeny do střídavé výchovy, navrhl rozšíření styku s dětmi každý lichý týdne od středy do následujícího pondělí, a dále každou sudou středu až do následujícího čtvrtka, dále v obvyklém rozsahu o jarních, letních a vánočních prázdninách.

Matka nesouhlasila se změnou výchovy nezletilých, neboť od doby poslední úpravy provedené soudem nedošlo k žádným podstatným změnám na straně nezletilých, obě děti se postupně stabilizovaly po skončení předchozí střídavé péče, stávající situace jim vyhovuje. V souladu se závěry znalce Kulišťáka v předchozím řízení se nejeví střídavá výchova dětí v nízkém věku vhodná; pokud v určitém směru došlo ke stabilizaci komunikace rodičů, projevuje matka maximálně vstřícný přístup k otci tak, aby nevyvolávala konflikty s otcem, otec zřejmě předpokládá neustálé ústupky ze strany matky. Děti přitom spontánně nepožadují širší úpravu styku či změny výchovy, s ohledem na nízký věk nejsou schopny samy posoudit dopad změny výchovy. Matka nesouhlasila se snížením výživného, neboť otec má k dispozici odstupné vyplacené předchozím zaměstnavatelem, má příjem jako OSVČ, a v souvislosti s nástupem nezl. Kateřiny do školy začaly vznikat matce zvýšené výdaje se školní docházkou a zájmovou činností. Věkem dětí došlo současně ke zvýšení jejich potřeb, proto matka navrhla zvýšit výživné pro Kateřinu o částku 1.500,- Kč a pro Annu o částku 2.000,- Kč měsíčně, když Anna chodí již do 4. třídy a Kateřina do 2. třídy, matka jim platí kroužky, sportovní, výtvarné i angličtinu, dále školní akce, školu v přírodě, výlety se školou. Současná úprava styku je již stabilizovaná, obě nezletilé se zřejmě snaží vyjít vstříc oběma rodičům, když mají rády oba, avšak nejsou schopny posoudit dopad navrhovaných změn otcem. Pokud otec požaduje případné rozšíření styku, je to pro něho pouze cesta, jak se fakticky dopracovat ke střídavé výchově, ačkoli velmi často otci pomáhá s péčí o dcery fakticky jeho matka, příp. tato děti i vyzvedává ve škole ke styku a pak je vozí otci.

Opatrovník navrhl s ohledem na stabilizaci poměrů dětí zamítnout návrh na změnu výchovy, příp. navrhl zvýšit výživné o částku 1.000,- Kč pro každé z dětí, a doporučoval rozšířit styk dětí s otcem v lichém týdnu od čtvrtka do neděle, příp. zvážit v sudém týdnu přespání dětí u otce ze středy na čtvrtek.

Soud I. stupně provedl ve věci obsáhlé dokazování rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17.12.2009 a 14.01.2010 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 14.04.2010, dále rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 o úpravě styku otce s nezletilými ze dne 21.10.2010 č. j. 14 Nc 226/2009 - 172 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.02.2011 č. j. 23 Co 11/2011 - 193, zprávami opatrovníka - Úřadu MČ Praha 2 ze dne 27.08.2012 a ze dne 15.11.2012, zprávami zaměstnavatele matky i otce o výši jejich příjmů do června 2012, potvrzením úřadu práce o vedení otce jako uchazeče o zaměstnání od 02.08.2012, rozhodnutím o přiznání podpory otce v nezaměstnanosti ze dne 13.08.2012, fakturou vystavenou otcem č. 20121019, výplatní páskou otce za červenec 2012, dále fotodokumentací otce ohledně způsobu trávení styku otce s dětmi, a poté uzavřel, že v době poslední úpravy výchovy a výživy obou nezletilých chodila nezl. Kateřina do mateřské školy, nezl. Anna začala navštěvovat již 2. třídu ZŠ; o svěření nezl. dětí do výchovy matky bylo rozhodnuto na základě znaleckého posudku znalce Kulišťáka, kdy sice oba rodiče byli shledáni schopnými vychovateli, avšak s ohledem na útlý věk dětí a nutnost stabilizace výchovných poměrů (v závislosti na předchozí střídavé výchově) se jevilo vhodnějším svěřit děti do výchovy matky, omezit vzájemné konflikty rodičů před dětmi. V době poslední úpravy výživného se příjem otce pohyboval kolem částky 55.000,- Kč čistého měsíčně, příjem matky asi 22.000,- Kč čistého měsíčně, oba rodiče mají vyživovací povinnost pouze k nezl. Anně a nezl. Kateřině; mezi rodiči docházelo opakovaně k nedorozuměním ohledně místa předávání dětí otcem matce, kdy otec zpochybňoval text předchozího soudního rozhodnutí o úpravě styku, styk otce s nezletilými však probíhal za normálních okolností, kdy otci příležitostně vypomáhá s péčí o děti jeho matka. Otec dětem hradí stavební spoření, každé 20.000,- Kč ročně, otec se stýká s dětmi pravidelně v rozsahu stanoveném soudním rozhodnutím, otec dětem pořizoval ošacení i sportovní vybavení po dobu styku s ním; pokud obě děti byly slyšeny opatrovníkem, seznámeny s návrhem na střídavou výchovu, obě sdělily, že dosavadní systém jim vyhovuje, jsou na něj již zvyklé, případný širší rozsah styku s otcem by jim nevadil; z rozhovoru s dětmi bylo zřejmé, že se chtějí zavděčit oběma rodičům, když k oběma mají kladný citový vztah. Soud I. stupně zjistil průměrný čistý měsíční příjem matky od července 2011 do června 2012 ve výši 27.846,- Kč, matka hradí až do konce roku 2013 snížené nájemné s ohledem na rekonstrukci bytu, do které investovala částku 240.000,- Kč, společně se svým přítelem matka hradí náklady na domácnost, na energie i nájemné, s péčí o děti jí přítel vypomáhá a třikrát týdně vodí děti do školy. Matka spolu s přítelem vlastní automobil VW California, rok výroby 1998, jedná se o ojetý vůz, který využívá s dcerami a přítelem k výletu, vůz je uzpůsoben na přespání, děti jsou s těmito výlety spokojené.

K poměrům otce soud I. stupně zjistil, že v červenci 2012 ukončil pracovní poměr z organizačních důvodů u společnosti HCE Technologies Ltd., zde pracoval jako softwarový inženýr, od 02.08.2012 byl registrován na úřadu práce jak nezaměstnaný, byla mu vyměřena podpora v nezaměstnanosti 13.762,- Kč, tuto však nezačal čerpat, neboť mu bylo vyplaceno odstupné ve výši 353.517,- Kč, a otec začal pracovat v průběhu srpna 2012 jako OSVČ, kdy společnosti ScaDarQ vyúčtoval první fakturou za období září a říjen 2012 částku 5.747,- EUR; otec hodlal uplatňovat paušální sazbu výdajů ve výši 60-ti %; proto otec předpokládal svůj průměrný čistý měsíční příjem 36.000,- Kč měsíčně; otec je vlastníkem bytu 3+1 v Praze 4 a rekreační chalupy, kterou využívá nejméně jedenkrát měsíčně pro rekreaci s dětmi; otec s matkou se nemohli dohodnout na předávání dětí ve středu včetně místa předání dětí, následně se pak dohodli, že otec bude děti matce předávat v 19:00 hod. v jejím bydlišti, od doby poslední úpravy poměrů nezl. dětí došlo k určité stabilizaci, k vzájemné komunikaci rodičů, i když svým způsobem je tato schopnost komunikace dosud snížená (a to i s ohledem na předchozí konflikty).I když z dosavadního řízení nevyplývá neschopnost otce pečovat o nezl. děti v současné době, nepokládal soud I. stupně s ohledem na znění ust. § 28 a § 99 zákona o rodině vhodné a ku prospěchu dětí, aby změnil předchozí rozhodnutí a svěřil obě nezl. děti do střídavé výchovy rodičů. Od doby poslední úpravy výživného, výchovy a i úpravy styku (úprava styku pravomocně až v listopadu 2011), nedošlo v poměrech dětí ani rodičů k takové změně, která by odůvodňovala zásadní změnu spočívající ve změně výchovy. Je v zájmu nezl. dětí nízkého věku, aby vyrůstaly ve výchovném prostředí, které je stabilní, zvláště v situaci, kdy ve věku přibližně 10 a 7 let nejsou schopny posoudit dopad případné změny poměrů, tj. střídání pobytu u matky a otce včetně dojíždění do školy a docházky do kroužků. V řízení nebylo prokázáno, že by matka bránila otci ve styku s dětmi, obě děti ve výchově matky prospívají, změna výchovy by tak znamenala radikální zásah do již stabilizovaných poměrů, a není proto v zájmu dětí. Soud přihlédl přitom i k ústavním nálezům, které zmiňoval otec, avšak neshledal okolnosti pro změnu výchovy, když mimo jiné rodiče nejsou schopni komunikovat na dobré úrovni ohledně všech otázek týkajících se nezl. dětí, mají k sobě vzájemně nepřekonanou nedůvěru, a kdy otec měl tendenci využívat různých nejasností a nepřesností i soudních rozhodnutí ve svůj prospěch, a tím vyvolávat v matce obavy z budoucího chování otce. Soud neshledal opodstatněným návrh na zvýšení výživného pro každé z nezl. dětí, když sice nezl. Kateřina nastoupila do ZŠ, avšak v minulosti za ni matka musela platit poplatek za školku, tato platba odpadla nástupem do školy, současně vznikly matce vyšší náklady na nákup školních pomůcek pro nezl. Kateřinu, vznikly jí náklady za zájmovou činnost nezl. Kateřiny, stejně tak za zájmovou činnost nezl. Anny (přibližně ve stejném rozsahu jako v době předchozí úpravy ohledně nezl. Anny), avšak pokud současně dochází rozhodnutím soudu k určitému rozšíření styku otce s nezletilými, bude muset otec i po finanční stránce více přispívat na výživu dětí i na svoji domácnost, proto soud neshledal důvody pro zvýšení výživného. V mezidobí došlo k částečnému nárůstu příjmu matky, asi o 5.000,- Kč čistého měsíčně, zatímco v době poslední úpravy výživného se příjmy otce pohybovaly mezi rozmezím 55.000,- až 61.000,- Kč čistého měsíčně, poté byl otec propuštěn z organizačních důvodů, registrován na úřadu práce jako nezaměstnaný, avšak s ohledem na odstupné a zahájení činnosti OSVČ mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti; reálně došlo ke změně výdělkových možností otce k horšímu oproti době poslední úpravy výživného, když právě otci bylo vyplaceno vysoké odstupné (353.517,- Kč), otci byla vrácena půjčka poskytnutá jeho bratrovi ve výši 200.000,- Kč, otec má jisté úspory a je schopen vyrovnat se s aktuálním poklesem příjmů, kromě jiného zahájil činnost jako OSVČ. S ohledem na pokles příjmů otce tak soud nepřistoupil ani ke zvýšení výživného. Přihlédl i k tomu, že otec spoří dětem ročně na stavebním spoření 20.000,- Kč. Soud rovněž nepokládal za opodstatněný návrh otce poukazovat část výživného na spořící účet nezl. dětí, když toto neodůvodňuje výše výživného a potřeby dětí. Soud shledal důvody pro rozšíření styku otce s dětmi podle bodu IV. napadeného rozsudku, kdy k určité změně poměrů na straně dětí došlo, obě jsou již školního věku (2. a 4. třída), soud proto předpokládal jistou samostatnost dětí po dobu styku otce s nezletilými, a vzhledem k tomu, že otec je schopen zajistit převoz dětí i přípravu na vyučování, shledal důvody pro rozšíření styku, a to tak, že otec si převezme v každém sudém týdnu ve středu po skončení vyučování (a to ve škole nebo v bydlišti matky, pokud nebudou děti ten den přítomny ve škole) a zpět je otec předá do školy ve čtvrtek v 07:45 hod., příp. matce v 08:00 hod., pokud by děti nemohly nastoupit školní docházku, když toto pokládal za opodstatněné v zájmu dětí, dále upravil styk každý lichý týden od čtvrtka 16:00 hod. do neděle 18:00 hod., když vycházel z informací o zájmové činnosti obou dětí (kromě pondělí a středy mají děti zájmové kroužky), dále vycházel z běžné úpravy vánočního styku, jarních i velikonočních prázdnin a letního styku tak, že otec oznámí matce termín 14-ti denního styku v červenci a 15-ti denního styku v srpnu matce do 28. února každého roku; s ohledem na přespávání dětí u otce i v běžném týdnu v době školní docházky pak toto rozhodnutí pokládal za významné rozšíření otcova styku s dětmi, když toto rozšíření neodporuje zájmům nezl. dětí, a kdy dřívější vstávání dětí i jejich převoz do školy nepokládal soud za zatěžující komplikaci pro děti.

O nákladech řízení podle ust. § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Proti zamítavému výroku o změně výchovy, snížení výživného a o změně styku otce s nezletilými podal otec odvolání, ve kterém se podrobně vyjadřoval k průběhu komunikace mezi ním a matkou ohledně předávání dětí. Má za to, že matka uvádí nepravdy v soudním řízení, zbytečně využila asistence policie při předání dětí dne 31.10.2010 a vyvolala tím nedorozumění, podle něho jednání matky negativně ovlivňuje nezletilé. Mezi rodiči byl rozpor ohledně vracení dětí ze styku ve středu, následně se dohodli na vracení dětí v 19:00 hod. namísto v 18:00 hod., kdy otec vrací děti matce s přípravou do školy a po večeři, kdy je schopen o děti se postarat; otec nemá za to, že by jednal takovým způsobem, aby v matce vyvolával obavy ohledně delšího styku či změny výchovy. Otec má za to, že matka ve vztahu k němu neprojevuje takovou vstřícnost, jak sama tvrdí; zde poukazoval na obsah nálezů Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 1206/09 a I. ÚS 266/10, kdy se soudy zabývaly otázkou kvalifikované komunikace rodičů jako předpokladu pro rozhodnutí o svěření do střídavé výchovy; odvolatel má za to, že se soud I. stupně důsledně těmito ústavními nálezy neřídil a nepřihlédl ani k té skutečnosti, že podle otce se měla matka podílet na destabilizaci výchovného prostředí rozbitím rodiny, požadováním dcer do její výlučné péče a přehlášením do jiné školy i školky. Otec má za to, že předchozí střídavá výchova podle předběžného opatření nebyla na újmu dětí, a že se matka zaštiťuje zájmem zachování poměrů dětí. Otec se tak cítí diskriminován ve vztahu k výkonu svých práv na realizaci výchovy i styku s dětmi, soudu I. stupně tak vytýkal nesprávné právní posouzení v rozporu s ústavními nálezy shora zmiňovanými i Úmluvou o právech dítěte a Listinou základních práv a svobod. Otec nenavrhoval snížení výživného pro své dcery, pouze navrhoval racionálnější způsob využití této částky, pouze odhadoval náklady, které matka vynakládá na děti, a má za to, že jím poukazované prostředky nepoužívá v jejich prospěch (zde odkazoval na orientační tabulku ČSÚ v případě výdajů domácností na nezaopatřené děti, tyto výdaje vypočítává ve svém odvolání). Soud však k obecně známým statistickým faktům nepřihlížel a neprovedl převedení části výživného na spoření tak, jak otec požadoval. Navrhl proto zrušení napadeného rozsudku ve výrocích I., II. a IV., ačkoli v zásadě vyjádřil svůj souhlas s úpravou styku provedenou soudem I. stupně ve výroku IV., příp. navrhl změnu styku tak, aby byl oprávněn stýkat se s dětmi lichý týden od čtvrtka od ukončení vyučování, příp. kroužků (nikoliv od 16:00 hod., jak určil soud I. stupně), když sice dcery kroužek ve čtvrtek mají do 16:00 hod., ale příští rok jej nemusí mít, stejným způsobem navrhl změnit předávání dcer před vánočními, jarními i velikonočními prázdninami s tím, že víkendový styk by trval až do pondělí, kdy by děti odvedl na vyučování (nikoliv do neděle 18:00 hod.). S přespáním do pondělí a předáním škole by tak byl odstraněn chvat otce s návratem a předáním dětí v neděli na konci víkendového styku. Rovněž se domáhá styku s dětmi další jeden týden během školního roku, pokud škola děti uvolní, a vždy stýkat se s dětmi o státním svátku či ředitelském volnu, příp. stýkat se s dětmi další den, bude-li tento státním svátkem a bude-li předcházet víkendovému styku stanovenému soudem.

Proti výroku o zamítnutí návrhu na zvýšení výživného a úpravy styku se odvolala i matka. Soud I. stupně i přes obsáhlost jeho rozsudku dospěl k závěrům, které podle matky nemají oporu v provedeném dokazování, resp. soud vycházel ze zprávy opatrovníka, tato zpráva však nemůže být přeceňovaná s ohledem na útlý věk dětí a kladení sugestivních otázek dětem ohledně změny výchovy či styku. Od doby poslední úpravy výchovy nedošlo ke změnám v tom směru, jak tvrdí otec, rodiče nejsou schopni se dohodnout, od doby poslední úpravy soudem uplynuly pouze dva roky, děti nedospěly do věku, kdy by mohla být střídavá výchova přínosem (jak vyplývá i ze znaleckého posudku dr. Kulišťáka), konflikty mezi rodiči v minulosti řešila i policie, obě nezl. dcery chodí již do školy, proto v souvislosti s přípravou do školy a jejich převážením by mohly vzniknout komplikace, které nenasvědčují změně ve střídavou výchovu. Kromě jiného se přílišná fixace otce na děti projevuje i v tom, že na nezletilé neklade odpovídající požadavky; svým rozšířením styku otce s dětmi prakticky se blíží úprava soudem střídavé péči, s tímto matka nesouhlasila. Rozsudek tak pokládá za jakýsi kompromis, který nemá oporu v provedeném dokazování, který se nevypořádal důsledně s tvrzenými změnami od doby poslední úpravy, a který je v rozporu s doporučením znalce, aby v závislosti na školní docházce děti v průběhu týdne nepřespávaly u otce. Matka nesouhlasila se změnou prázdninového režimu, předchozí prázdninový režim nikdo z rodičů nezpochybňoval, když nyní by se matka měla podrobit plánovaní prázdnin otce podle jeho přání. Soud nesprávně zhodnotil odůvodněný nárůst potřeb dětí v souvislosti s nákupem školních pomůcek, úhradou školních aktivit, jejich zájmovými kroužky; proto matka požaduje zvýšit výživné na Kateřinu o 1.500,- Kč a na Annu o 2.000,- Kč s účinností od července 2012. Ohledně styku navrhla změnu tak, aby otec se stýkal s dětmi od ukončení vyučování do 19:00 hod. téhož dne, děti si vyzvedával po skončení vyučování ve školním zařízení či v družině, a v případě, že by se dcery nenacházely ve školním zařízení, předávala by mu je v místě faktického bydliště matka ve středu v 16:00 hod. a otec je vracel po styku v 19:00 hod., dále každý lichý týden od pátku 15.00 hod. do neděle 18:00 hod. (převzetí ve škole po skončení vyučování nebo předáním matkou v 15:00 hod.), dále v každém lichém kalendářním roce o jarních prázdninách od pátku 15:00 hod. do následující neděle za týden v 18:00 hod. a o velikonočních prázdninách od středy předcházející velikonočnímu pondělí do velikonočního pondělí do 18:00 hod. (s předáním dětí ve školním zařízení či matkou v 15:00 hod. v den předání), a dále době prázdnin, tj. od 01.07. do 31.08. každého roku tak, aby v případě započetí prázdnin lichým kalendářním týdnem byl otec oprávněn stýkat se s dětmi od prvního dne hlavních letních prázdnin od 08:00 hod. do pátku následujícího sudého kalendářního týdne do 18:00 hod., a dále pak po 14-ti dnech od pátku příštího sudého kalendářního týdne od 18:00 hod. do pátku následujícího sudého kalendářního týdne do 18:00 hod., a pokud by měl styk otce s nezletilými končit v týdnu, v němž bude zahájeno školní vyučování, byl by otec oprávněn se stýkat s dětmi pouze do 31.08. do 17:00 hod., a pokud by prázdniny započaly sudým kalendářním týdnem, otec by se stýkal s dětmi od pátku následujícího lichého kalendářního týdne od 18:00 hod. pátku příštího lichého kalendářního týdne do 18:00 hod., a poté s dětmi opět po 14-ti dnech od pátku lichého kalendářního týdne od 18:00 hod. do pátku následujícího lichého kalendářního týdne do 18:00 hod., otec by děti převzal ke styku v místě faktického bydliště matky a zde je matce předal; rovněž navrhla úpravu ohledně vánočních prázdnin shodně s otcem.

Otec se ve svém vyjádření k odvolání matky podrobně vyjadřoval ke své předchozí argumentaci a k argumentaci matky uplatněné v odvolání, odkazoval na ústavní nálezy již jím dříve zmiňované v odvolání, kdy podle e-mailové komunikace rodičů lze usuzovat na jisté zlepšení komunikace a kdy toto může být i jedním z předpokladů pro střídavou výchovu; podle něho matka účelově zkreslovala závěry znalce Kulišťáka a přeceňuje význam toho, že obě nezletilé chodí do školy, a že by tak s převážením do školy mohly vzniknout komplikace. Tvrzení matky, že otec neklade na děti odpovídající požadavky, je v rozporu se zjištěním opatrovníka i třídní učitelky, které hodnotí péči obou rodičů jako velmi dobrou (dodatečně tak otec zpochybňoval předchozí závěry znalce v předchozím řízení). Pokud soud rozšířil svoji úpravou styk otce o dvě přespání dětí u něho, nemá za to, že by tím fakticky byla
nahrazována střídavá výchova; pokládal za správnou novou úpravu prázdninového režimu, která je jednodušší a jednoznačná. Ohledně zamítnutí návrhu na zvýšení výživného podle něho soud správně vycházel z té skutečnosti, že musel ukončit pracovní poměr z organizačních důvodů výpovědí danou mu zaměstnavatelem, že teprve postupně zahájil svoji činnost jako OSVČ. Navrhl snížit výživné na každou z dcer na částku 4.100,- Kč, když podle daňového přiznání za rok 2012 má hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti 130.575,- Kč a čistý příjem 27.703,- Kč, tedy obdobný příjem jako matka (jedná se o příjem za srpen až prosinec 2012).

U odvolacího jednání otec doplnil, že dále pracuje jako OSVČ, po odpočtu výdajů odhaduje své příjmy na 27.000,- Kč čistého měsíčně; daňové přiznání za rok 2012 nepředložil. Uvedl, že vyfakturoval smluvnímu partnerovi dvakrát řádově po 100.000,- Kč za rok 2013; koupil si vozidlo za pořizovací cenu 420.000,- Kč (polovinu zaplatil hotově), ačkoli vozidlo potřebuje pro zaměstnání, neodepisuje ho v rámci podnikatelské činnosti. Odvody provádí řádně. S ohledem na pokles svých příjmů navrhl snížit výživné na 4.100,- Kč, tj. na každou z dcer 2.050,- Kč ; přednostně trval na svěření dětí do střídavé výchovy a na snížení výživného, a pro případ, že by děti nebyly svěřeny do střídavé výchovy, na rozšíření styku podle svých původních podání.

Matka u odvolacího jednání doplnila, že její výdělkové poměry se od doby vyhlášení prvostupňového rozsudku prakticky nezměnily (matce bylo přidáno na hrubém 300,- Kč); potřeby nezletilých se významně nezměnily, otec posílá dále výživné 6.000,- Kč a 7.000,- Kč měsíčně; matka nesouhlasila se střídavou výchovou. I když jí zaměstnavatel vychází vstříc s péčí o děti, nemůže zaručit, že v případě potřeby otce se může dostavit k převzetí či k předání dětí v 08:00 hod. (pokud by je otec po styku nemohl vrátit do školy a v 08:00 hod. je měl předat matce). I v tomto směru se tak jeví nevhodná úprava styku s otcem v pracovním týdnu s přespáváním dcer a vracením dětí matce event. v 08:00 hod. Ke zlepšení komunikace rodičů nedošlo, rodiče se prakticky nepotkávají, pokud otec děti vrací, děti se po zazvonění vrací do bytu samy dříve, než matka pro ně dojde na ulici, kde je otec zanechá. Jinak rodiče komunikují e-mailem, prakticky si netelefonují, matka se maximálně snaží předcházet konfliktům s otcem. Měla za to, že příjem otce je vyšší, než tvrdil u jednání, pokud otec potřebuje vozidlo pro podnikatelské účely, je k podivu, že toto vozidlo neodepisuje, a s ohledem na výši pojistného lze podle ní předpokládat, že otec má příjmy vyšší.

Oba rodiče učinili nesporným, že otec nadále platí výživné částkou 7.000,- Kč pro nezl. Annu a částkou 6.000,- Kč pro nezl. Kateřinu.

Opatrovník navrhl potvrzení napadeného rozsudku ve výroku o výchově a o snížení výživného; navrhl zvýšit výživné o částku 1.000,- Kč na každou z dcer a rozšířit styk otce s přespáváním i v pracovním týdnu a návratem nezletilých ráno do školy, příp. s předáním matce.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. na základě odvolání obou rodičů, a poté dospěl k závěru, že odvolání matky je částečně opodstatněné, zatímco odvolání otce opodstatněné není.

Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a dospěl ke správným skutkovým zjištěním; takto zjištěný skutkový stav soudu I. stupně nedoznal změny ani v odvolacím řízení. Svá skutková zjištění ve vztahu ke změně výchovy a snížení výživného soud I. stupně posoudil správně i po právní stránce, zatímco ve vztahu ke zvýšení výživného a změně styku otce s nezletilými neposoudil věc zcela správně po právní stránce podle ust. § 99 a § 27 zákona o rodině.

Vzhledem k tomu, že poslední úprava výchovy a výživy obou nezletilých byla provedena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17.12.2009 č. j. 14 Nc 226/2009 - 91 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14.04.2010 č. j. 23 Co 103/2010 - 146 (pravomocně k datu 17.08.2010) a poslední úprava styku otce s nezletilými rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21.10.2010 č. j. 14 Nc 226/2009 - 172 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.02.2011 č. j. 23 Co 11/2011 - 193 (pravomocně k datu 11.11.2011), posuzoval soud I. stupně správně a i odvolací soud, zda od doby poslední pravomocné úpravy výchovy, výživy i styku došlo k tak zásadním změnám, které by odůvodňovaly změnu výchovy a snížení výživného, i zásadní změnu styku otce s nezletilými. Obě nezl. dcery byly svěřeny do výchovy matky i na základě závěrů znalce dr. Kulišťáka z listopadu 2009; z nyní provedeného dokazování je zřejmé, že obě děti prospívají řádně v péči matky, s péčí o děti matce pomáhá její partner, obě dcery chodí na I. stupeň ZŠ v místě bydliště matky, kde mají i mimoškolní zájmy. V mezidobí došlo k určité stabilizaci poměrů dětí, kdy péče matky je hodnocena řádně i opatrovníkem, a kdy obě nezl. dcery, slyšeny opatrovníkem, se přiměřeně svému věku vyjádřily tak, že jsou se současnou situací spokojeny a že na současnou situaci si již zvykly. Kromě jiného dcery neuváděly žádné negativní poznatky ohledně styku s otcem. Z jejich vyjádření před opatrovníkem však bylo zřejmé, že podvědomě vnímají předchozí kolizní situaci rodičů (kdy mimochodem byla realizována i střídavá výchova na základě předběžného opatření, kdy se rodiče nemohli dohodnout o výchově a případném styku); obě nezletilé tuto situaci vnímají podvědomě a zcela nestandardně na svůj věk se vyjadřují tak, že chtějí docílit spokojenosti obou rodičů. Současně však ve svém věku nemohou samozřejmě vyhodnotit dopady případných změn, pokud jde o střídavou výchovu či opětovnou změnu styku.

Odvolacímu soudu je znám obsah ústavních nálezů Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 266/10, III. ÚS 1206/09, Listiny základních práv a svobod, i Úmluvy o právech dítěte, které otec používá jako argumentaci pro svěření dětí do střídavé výchovy rodičů; k argumentaci otce je však nutné uvést, že i při vázanosti obecných soudů obsahem nálezů Ústavního soudu ČR je nutné posuzovat zejména v opatrovnických sporech velmi bedlivě a konkrétně každý jednotlivý případ s přihlédnutím ke všem okolnostem daného případu, kdy nelze paušalizovat použití ústavního nálezu na jakýkoliv obdobný případ. Při rozhodování o svěření dětí do výchovy vždy soud sleduje především zájmy dítěte s ohledem na jeho osobnost, jeho vlohy, schopnosti, vývojové možnosti i se zřetelem na životní poměry rodičů; dbá přitom, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi i právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Soud přitom přihlíží i k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovným schopnostem rodiče, k jeho odpovědnosti i ke stabilitě budoucího výchovného prostředí, i ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem; soud přihlíží i k tomu, kdo dosud řádně o dítě pečoval po stránce výchovné, citové i rozumové (§ 26 zákona o rodině). Všechny tyto aspekty soud zvažuje při případné změně výchovy z výlučné péče jednoho rodiče na střídavou výchovu; v takovém případě musí být prokázána změna poměrů, která odůvodňuje toto výchovné opatření.

Podle shora citovaných ústavních nálezů a nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 48/04, II. ÚS 2435/12, I. ÚS 1484/12 neshledal ani odvolací soud podmínky pro střídavou výchovu obou nezletilých, neboť tvrzení otce o zlepšení komunikace rodičů, resp. i případné prokázání této skutečnosti je pouze jedním z předpokladů. Podle shora uvedených ústavních nálezů nelze obecně existenci či neexistenci kvalifikované komunikace mezi rodiči považovat za jediné kritérium pro nařízení či naopak eliminaci střídavé výchovy. Jak bylo již shora uvedeno, je nutné vycházet ze zájmů nezletilého dítěte; v daném případě jsou obě nezletilé nízkého věku a od poslední úpravy výchovy od srpna 2010 se jejich poměry stabilizovaly a nevyskytla se potřeba zásadní změny a nařízení střídavé výchovy. Pokud v poslední době nedochází ke konfliktům mezi rodiči (jak tomu bylo i jedenkrát v případě asistence policie po vrácení dětí otcem matce po styku), je nutné hodnotit tyto skutečnosti jedině kladně, avšak k závěru o zlepšení komunikace nelze dospět pouze na základě skutečnosti, že rodiče spolu komunikují e-mailem a prakticky se při předávání dětí sobě vyhýbají. Pokud otec poukazoval na zlepšení komunikace rodičů, je s podivem, že svůj záměr týkající se střídavé výchovy předem nekonzultoval s matkou včetně podmínek navrhovaného výchovného opatření. Přitom hledisko schopnosti či neschopnosti toho kterého rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem je pouze jedním z relevantních kritérií pro rozhodování o výchovném opatření jako o nejvhodnějším uspořádání vztahů mezi rodiči a dětmi, jak ostatně vyplývá i ze shora citovaných ústavních nálezů.

Na podkladě výše uvedeného odvolací soud potvrdil napadený rozsudek ve výroku o zamítnutí návrhu na změnu výchovy obou nezletilých.

Odvolací soud shledal důvody pro potvrzení napadeného rozsudku podle ust. § 219 o. s. ř. ve výroku o snížení výživného, neboť od doby poslední úpravy výživného došlo v průběhu školní docházky a věku dětí k nárůstu jejich odůvodněných potřeb (i s ohledem na jejich mimoškolní činnost), nedošlo k zásadnímu zvýšení příjmu matky a nebylo zjištěno, že by na straně otce došlo k takovému poklesu příjmu ve srovnání s dobou předchozí úpravy, která by odůvodňovala snížení výživného. Je sice pravdou, jak správně uvedl soud I. stupně, že s otcem byl ukončen k datu 31.07.2012 zaměstnavatelem pracovní poměr z organizačních důvodů pro nadbytečnost, otec byl registrován na úřadu práce jako nezaměstnaný, podporu v nezaměstnanosti však nepobíral, neboť v mezidobí začal podnikat jako OSVČ; současně mu bylo na odstupném vyplaceno 353.517,- Kč (čtyři měsíční platy). Pokud v době předchozí úpravy výživného v roce 2009 měl otec příjem řádově kolem 60.000,- Kč čistého měsíčně, nebyla prokázána podstatná změna příjmů otce tak, aby vedla ke snížení výživného. Je nutné přihlédnout k tomu, že otci bylo vyplaceno vysoké odstupné, podniká jako OSVČ, když při zahájení podnikání odhadoval svůj příjem kolem 50.000,- Kč hrubého měsíčně. Otec nepředložil daňové přiznání za rok 2012, výši svých výdajů nedoložil, a pokud tvrdil, že za období od ledna do května 2013 vyfakturoval smluvně částku kolem 200.000,- Kč svému smluvnímu partnerovi a byl schopen pořídit si automobil v hodnotě 420.000,- Kč, nejeví se tvrzení otce o poklesu jeho příjmů věrohodná. Soud při stanovení výživného, resp. jeho změně vychází z celkových majetkových poměrů každého z rodičů a ze stavu, kdy otec své příjmy za dobu podnikání jednoznačně nedoložil, je vlastníkem bytu v Praze o velikosti 3+1, rekreační chalupy a pořídil si nový automobil; nelze uzavřít, že by jeho majetkové poměry odůvodňovaly snížení výživného.

Odlišně od soudu I. stupně avšak odvolací soud shledal důvody pro částečné zvýšení výživného, a to o částku 1.500,- Kč u nezl. Anny a o částku 1.000,- Kč u nezl. Kateřiny, neboť v době poslední úpravy výživného nezl. Kateřina navštěvovala mateřskou školu, zatímco nyní je již ve 2. třídě ZŠ, nezl. Anna navštěvuje 4. třídu ZŠ. Soud I. stupně podrobně zjišťoval zájmovou činnost nezletilých a výši nákladů, které s tím vznikají matce, stejně tak náklady na školu v přírodě a další zájmovou činnost dětí; v tomto lze pro stručnost odkázat na skutková zjištění soudu I. stupně a uzavřít, že věkem nezletilých a jejich vývojem naopak došlo ke zvýšení jejich odůvodněných potřeb, a je tak opodstatněné alespoň minimální zvýšení výživného o částku 1.500,- Kč u nezl. Anny a o částku 1.000,- Kč u nezl. Kateřiny. Výživné bylo stanoveno zpětně s účinností od 01.09.2012, tj. od nástupu do dalšího ročníku ZŠ. Pokud otec nyní platí výživné na Annu částkou 7.000,- Kč a na výživu Kateřiny částkou 6.000,- Kč, vznikl mu měsíční nedoplatek pro nezl. Annu s účinností od 01.09.2012 ve výši 1.000,- Kč za dobu 8 měsíců až do 30.04.2013 (vzhledem k tomu, že výživné je splatné k 15. dni v měsíci), tj. nedoplatek ve výši 8.000,- Kč; za stejné období od 01.09.2012 do 30.04.2013 nedoplatek pro nezl. Kateřinu činí 1.500,- Kč měsíčně, tj. 12.000,- Kč celkem za 8 měsíců. Otec je povinen nedoplatek na výživném v celkové výši 20.000,- Kč uhradit k rukám matky do 31.08.2013, a to s ohledem na spotřební charakter výživného, nástup dětí do dalšího ročního školy dne 01.09.2013 a i s přihlédnutím k majetkovým poměrům otce, proto byla stanovena jednorázová splatnost. Pokud se jedná o výrok o výživném, byl tak změněn výrok III. napadeného rozsudku podle ust. § 220 o. s. ř.

Podle ust. § 220 o. s. ř. s přihlédnutím k ust. § 27 zákona o rodině odvolací soud částečně změnil styk otce s oběma nezletilými, vycházejíce především ze zájmů nezletilých na jejich stabilním výchovném prostředí, na školním režimu dětí nízkého věku a s přihlédnutím k jejich zájmové činnosti a samozřejmě i s přihlédnutím k možnosti výchovného působení otce na obě nezletilé v průběhu styku. Za přiměřený lze tak pokládat soudem I. stupně stanovený styk otce o jarních prázdninách, velikonočních prázdninách, vánočních prázdninách i letních prázdninách, kdy s ohledem na předcházení případným konfliktům rodičů se jeví vhodné předávání dětí před místem bydliště matky, kdy matka je povinna děti ke styku řádně s otcem připravit. Pokud se matka domáhala jiné úpravy styku dětí s otcem o letních prázdninách, než jak provedl soud I. stupně, nepokládal odvolací soud tento odvolací soud návrh matky za opodstatněný tak, aby se mohlo vyhnout případným konfliktům rodičů a jejich nejasnostem o případném předávání a převzetí dětí na začátku styku, zejm. s ohledem na začátek letních prázdnin. Jedná se přitom o běžnou prázdninovou úpravu styku otce s dětmi, který matce oznámí termín styku do 28.02. každého roku, kdy tato úprava je dostatečně jednoznačná, určitá,srozumitelná. Jak bylo již shora uvedeno, po dobu jarních, velikonočních, vánočních a letních prázdnin neplatí běžná úprava styku, tj. styk otce s dětmi o lichých víkendech a ve středu. Odvolací soud, přihlížejíce k zájmů nezl. dětí a jejich nízkému věku rozhodl o styku otce v lichých týdnech od pátku 15:00 hod. do neděle 19:00 hod., kdy otec bude přebírat děti v místě bydliště matky a zde je matce předá, a dále každý týden ve středu. S ohledem na vzdálenost bydliště obou rodičů, jejich narušenou komunikaci, školní povinnosti dětí i jejich zájmovou činnosti a pracovní vytížení matky nepokládal odvolací soud za vhodné, aby situaci ohledně styku komplikoval v případě přespávání dětí u otce ze středy na čtvrtek a vracením dětí matce v 08:00 hod. ve čtvrtek za předpokladu, že nebudou moci nastoupit ke školní docházce. Obdobná situace platí i pro přespávání u otce ze čtvrtka na pátek v lichých týdnech, pokud otec podle prvostupňového rozhodnutí měl děti převzít ve čtvrtek a vrátit je matce v neděli; z důvodů shora uvedených tak nepokládal odvolací soud za opodstatněný odvolací návrh otce na změnu styku tak, aby byl povinen děti vracet až ke školní docházce v pondělí či případně opět předávat matce v 08:00 hod. za předpokladu, že nebudou moci nastoupit do školy. Stejně tak není opodstatněný ani odvolací návrh otce, aby otec byl oprávněn se stýkat s dětmi další jeden týden během školního roku v závislosti na ochotě školy nezletilé ze školy uvolnit, ani případně další dny předcházející státním svátkům. Taková úprava, požadovaná otcem, je neurčitá, nesrozumitelná a nevykonatelná, proto ani odvolací soud takovému návrhu nevyhověl. S ohledem na jeho nejednoznačnost a neurčitost by naopak v budoucnu mohlo dojít k dalším nedorozuměním rodičů ohledně styku či příp. konfliktům.

V případě, že nezletilé projeví přání stýkat se více s otcem, budou to umožňovat jejich školní i mimoškolní povinnosti, a rodiče budou komunikovat, nebrání nic dohodě o širším styku otce s nezletilými. S ohledem na práva otce na realizaci styku s dětmi pokládal odvolací soud i za přijatelné, pokud otec bude vyzvedávat děti ve středu po skončení vyučování, příp. v družině, a pokud by děti v družině nebyly, v místě bydliště matky v 16:15 hod. tak, aby se matka mohla vrátit ze zaměstnání a děti ke styku připravit.

S ohledem na změnu výživného i styku, odlišně od předchozích soudních rozhodnutí, tímto rozsudkem odvolacího soudu byl změněn předchozí rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17.12.2009 č. j. 14 Nc 226/2009 - 91 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14.04.2010 č. j. 23 Co 103/2010 - 146 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21.10.2010 č. j. 14 Nc 226/2009 - 172 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.02.2011 č. j. 23 Co 11/2011 - 193.

S ohledem na částečnou změnu prvostupňového rozsudku rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před soudy I. i II. stupně mezi rodiči podle ust. § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., tj. že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 13. května 2013

JUDr. Jaroslava Chaloupková, v. r.
předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:
Naděžda Balcarová


Zdroj: Střídavka.cz

Přečtení článku: 28352x

Tisknout článek

Průměrná známka článku: 2.8

Pošli článek kamarádovi

Oznámkuj článek (1 - nejlepší): 1 2 3 4 5


Související články

03.05.2017, 18:53   Matka hodila kojence do vroucí vody. Zatmělo se mi, řekla soudu
19.04.2017, 21:19   Kojím, tvrdí matky při rozvodech. A otec dítě skoro nevidí
24.03.2017, 12:04   Otec čtyři roky neviděl dceru, kterou má mít ve střídavé péči. Podle soudů je to v pohodě
21.03.2017, 11:32   Děti jedly omítku. Za týrání dětí dostala žena nakonec podmínku
13.03.2017, 14:14   Rus (66) doplatil na lásku k brněnským tanečnicím. Udaly jej za znásilnění


Diskuse ke článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola: 

Opište znaky z obrázku do spodního pole:

 

 


ROVNOPRÁVNOST.cz je kolektivni tvooený, nezávislý, svobodný, názorový web. Jeho posláním je komentovat a zviditeloovat spoleeenské problémy týkající se mužu. Stránky vznikly za úeelem osvity a dokumentace. Cílem je umožnit všem publikovat svobodné názory formou elánku nebo diskuzních poíspivku. Stránky dávají svobodný prostor i kontroverzním názorum a tabuizovaným tématum, o kterých se veoejni nemluví nebo se bojí mluvit. Nesnaží se nikomu vnucovat cizí názor a nechávají na každém, aby si vytvooil svuj vlastní.

Copyright © 2007 Rovnopravnost.cz                Tvorba www - Web & Media a.s.