Doporučujeme


08. června 2010

Žena & Muž

Redaktor: KaH

Aktualita

JE PLATOVÁ DISKRIMINACE PODLE POHLAVÍ MÝTUS?

Christina Hoff Sommersová je nejvýznamnější současnou autorkou, která se zabývá postavením ženy a moderním feminismem a zároveň není placená ze státních peněz.

Den platové rovnosti (rozuměj rovnosti platů mužů a žen) nevzbudil v českých zemích významnější pozornost. Vlastně bych se ani nedozvěděl, že v Praze něco takového probíhá, kdyby mi jedna známá neposlala pozvánku. Mimochodem, ona sama vydělává výrazně více než 99 % českých mužů.

To ve většině zemí na západ od nás se feministické hnutí činí jinak. Mnohatisícové demonstrace, projevy prezidentů, vybuzené emoce, slzy v očích a sliby politiků. Takový první máj v menším. Tak třeba americký prezident jasně řekl, že „rozdíl 22 % znamená, že ženy v celé Americe se každý den setkávají s diskriminací“ a že vláda zakročí. Stanovisko Evropské komise je stejné.

V Čechách tedy na velký svátek rovnosti nedošlo. Tiskem proběhlo pár novinových článků, jejichž autoři se omezili na převyprávění agitačních letáčků. Objevilo se pár billboardů hrazených z peněz daňových poplatníků. A to bylo vše. Většina lidí ani neví, proč zrovna 15. duben. Je to proto, že do tohoto data musí údajně americká žena pracovat, aby vydělala tolik, kolik muž vydělá do Silvestra předcházejícího roku. Pražský Den platové rovnosti by vlastně měl být o den později.

Bič na chlapečky

Nicméně na přesném datu asi tolik nezáleží. Stejně se akce omezila na slevový den v jednom pražském nákupním středisku. Takže asi to nejzajímavější, co letošní Den platové rovnosti přinesl, je článek Christiny Hoff Sommersové, který byl zveřejněn v časopise The American a který je v době internetu přístupný i českému publiku (respektive té jeho části, která nemá problémy s angličtinou).

Christina Hoff Sommersová je totiž asi nejvýznamnější současnou autorkou, která se zabývá postavením ženy a moderním feminismem a zároveň není placená ze státních peněz. Těší se tedy té svobodě bádání, která byla v minulých staletích samozřejmostí a která se v době státní podpory vědy rozplývá. Doktorka Sommersová vzbudila všeobecnou pozornost koncem 90. let knihou Válka proti chlapcům. Přesvědčivě totiž ukázala, že vzdělávací systém je ve většině vyspělých zemí nastaven tak, aby upřednostňoval hodné holčičky proti neposedným chlapečkům. Hoši dostávají v průměru horší známky než odpovídá jejich skutečným znalostem a je pro ně podstatně obtížnější dostat se na dobrou školu. Vzdělávací systém tak již v raném věku vyřazuje část talentovaných a inteligentních mužů. Od té doby je část feministické literatury věnována polemice s doktorkou Sommersovou. A její kniha se naopak stala součástí základní literatury pro ty, kdo se věnují práci s kluky.

Oslavit také „Den smrtelných pracovních úrazů“

Většinu posledních let věnovala Christina Hoff Sommersová výzkumům platové nerovnosti a letošní feministický svátek byl dobrou příležitostí, aby tyto výsledky shrnula.

Začíná tím, v čem převládá shoda. Ani ty nejvášnivější feministky (slovem vášnivost zde myslím silné zaujetí pro ideologii) totiž netvrdí, že by třeba McDonald platil studentovi za pultem 150 korun na hodinu a studentce 120. Nebo že by některá obchodní organizace vyplácela obchodníkům 10% provizi a obchodnicím 5%. Nejde jen o to, že je to protizákonné. Ale hlavně se nezdá, že by někdo měl chuť to dělat. Diskriminace (nebo údajná diskriminace) probíhá subtilnějším způsobem. Mnoho lidí pracuje na pozicích, které nejsou bezezbytku definovány tarifními tabulkami. Navíc mužská a ženská pracovní síla nemá stejnou strukturu povolání. Muži pracují častěji jako programátoři a ženy častěji jako učitelky nebo zdravotní sestry. Tím vzniká prostředí, které vytváří systematické rozdíly ve mzdách mezi pohlavími. Moderní levice tento jev nazývá diskriminací a požaduje zavádění stále přísnějších zákonů, směrnic a akčních plánů. Což se také děje.

Doktorka Sommersová hned zkraje sarkasticky poznamenává, že by bylo správné slavit také „Den smrtelných pracovních úrazů“. Ty se totiž dějí mnohem častěji mužům. A ministerstva lidských práv by měla prosazovat příslušná opatření, například, že ženy musí trávit část pracovní doby v dolech nebo na okenních římsách.

Nechtějí, co by měly…

Ale pojďme k vlastní analýze. Sommersová doporučuje pečlivě rozlišovat mezi tím, co se tvrdí v agitačních materiálech, a co je seriózně zdůvodněno. Připomíná, že když americké ministerstvo práce nechalo pořídit shrnutí pouze z těch studií, které prošly recenzním řízením, výsledkem byl jednoznačný závěr, že více než 90 % rozdílu v platech mezi muži a ženami je dáno tím, že si ženy vybírají jiné profese a jiné kariérové dráhy. Rozdíl daný diskriminací tedy činí přibližně jedno procento! Skutečný den mzdové rovnosti by měl být třetího ledna! Sommersová k tomu navíc poznamenává, že i ono jedno procento je nejspíš dáno tím, že výzkumné metody nedokážou zaznamenat jemné nuance toho, jak si ženy nastavují cíle.

Nejsou ale rozdíly dány tím, že ženy prostě vědí, že je jim upírán přístup dostat se nahoru a proto si volí „náhradní cíle“, jakými jsou rodina a mateřství? Sociologie dává i zde jasnou odpověď. Přibližně dvě třetiny zaměstnaných matek by raději pracovaly na částečný úvazek, pokud by to bylo možné. Stejné přání má jen nepatrná část otců. Když ženy mluví o ideálním životě, má pro ně osobní realizace daleko větší cenu než úspěch (na rozdíl od mužů, kteří jsou častěji orientovaní na úspěch). A muži by rádi trávili v zaměstnání více času než ženy. Zde se nejedná o odraz možností. Jde o odraz toho, jak by vypadal ideální svět, kdyby jej stavěli muži a jak by vypadal, kdyby jej pekly ženy.

Úřad na obranu před útoky mimozemšťanů hledá zaměstnance…

A pak zbývá poslední možnost. Nepředstavují skrytou diskriminaci rozdíly mezi profesemi? Proč mají programátoři vyšší platy než zdravotní sestry? Nejsou povolání oceňována podle toho, zda jsou pokládána za mužská nebo za ženská? Sem také míří různé antidiskriminační soudy, když nutí zaměstnavatele dokázat, že přínos tesaře v loděnicích je skutečně vyšší než kuchařky v závodní jídelně téhož podniku. Nebo, že práce servisního technika má vyšší hodnotu než práce slečen na call centru.

Dlouhodobé přetrvávání takových rozdílů by bylo v rozporu se základní ekonomickou teorií. Ale nejen to. Jak je možné, že pohlaví, které je sebevědomější, vzdělanější a psychicky odolnější nevezme lépe placené „mužské profese“ útokem?, ptá se Sommersová. Protože nechtějí!, zní odpověď. A zase jsme u volby, kterou ženy dělají. Ostatně, kolik máte ve svém okolí zdravotních sester, které touží stát se programátorkami? Slečny na call centru sní běžně o kariéře modelky, ale jen zcela výjimečně o kariéře servisní techničky.

Kde se tedy bere ten všeobecný pocit, že mzdová diskriminace mezi pohlavími je realitou? Nejsilnější vysvětlení říká, že hlavním důvodem je samotná existence úřadů a neziskovek, které se tím zabývají. Ostatně, sama Christina Hoff Sommersová to před několika lety působivě ukázala na příkladu domácího násilí. Statistiky totiž ukazují, že počet případů domácího násilí závisí na počtu profesionálních pracovníků, kteří se tímto jevem zabývají. Jakmile jsou přiděleny peníze a vytvořena pracovní místa, nezbývá než vyrobit tolik případů, aby úřad dokázal svou potřebnost. To se netýká jen měkkých subjektivních hodnocení (můžeme předpokládat, že až po dostatečné osvětě si některé ženy uvědomí, že jsou obětmi domácího násilí), ale i tvrdých dat, jako je počet potratů.

Kdyby existoval úřad na obranu před útoky mimozemšťanů, nesporně by ročně našel dostatek případů tajemných zmizení doprovázených řadou nepřímých důkazů, že vinu mají vesmírní agresoři. A zcela jistě by se takových případů našlo tolik, aby vše obhájilo další existenci úřadu. O ničem jiném není ani platová diskriminace. Aspoň podle doktorky Sommersové.

To vše nekomplikuje jen situaci podniků, ale ubližuje především těm, kdo by za jiných okolností dokázali své problémy vyřešit, ale vlivem propagandy se cítí jako oběti, viní „systém“, „celkovou diskriminaci“ a čekají na vládní zásah. Což je jeden z důvodů, proč by měli knihy Christiny Hoff Sommersové číst nejen ti, kdo pracují ve státní správě.

Autor: Petr Hampl je sociolog a manažerský konzultant. Přednáší ne Vysoké škole ekonomie a managementu


Zdroj: CFO World

Přečtení článku: 110577x

Tisknout článek

Průměrná známka článku: 2.8

Pošli článek kamarádovi

Oznámkuj článek (1 - nejlepší): 1 2 3 4 5


Související články

29.08.2014, 17:32   Ženy mají vyšší mzdy než muži
25.07.2014, 16:03   Rozdíly v platech neexistují
07.05.2014, 09:10   O jakou rovnost kritikům údajné diskriminace jde?
20.03.2014, 15:12   Už je to venku: I feministky v tichosti přiznávají, že tvrzení o rozdílu v platech jsou nepravdivá
14.03.2014, 17:40   "Platová diskriminace" ? Lež a fikce


Diskuse ke článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

 

vystizne

Autor: dromedar Muž

Založeno: 08.06.2010, 12:29

Odpovědí: 1

Vynikajici a vyargumentovany clanek.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: vystizne

Autor: gingo Muž

Založeno: 08.06.2010, 15:15

Souhlas. Také bych to podepsal. Opravdu výstižně popsáno.

Odpovědět na příspěvek

 

Víc takových Sommersových.

Autor: JirkaF Muž

Založeno: 08.06.2010, 19:01

Odpovědí: 0

Tleskám. Když totéž říkají muži, tak jsou buď odporní machisti(u feministek), nebo divní bubáci či uplakánci u zbytku populace. Asi jediná cesta, je že se objeví protiváha ovšem nikoliv z řad mužů, ale přímo z řad žen za současného zastavení penězovodů.

Odpovědět na příspěvek

 

Diskriminace nediskriminace

Autor: Jana Žena

Založeno: 12.06.2010, 07:47

Odpovědí: 7

Platy žen nižší jsou. Článek je myslím docela přesný, odhaluje příčiny. Problém je podle mě v tom, že velká část žen obětuje kariéru ve prospěch rodiny. Tím pádem jsou výdělky nižší. Bohužel, když ale dojde k rozpadu rodiny, odskáče to víc právě žena, která mívá nižší výdělek než muž. Není to moc spravedlivé. Muž chodil do práce, ona se starala o děti. A pak je za to vlastně trestána.
Jinak, taky souhlasím s tím, že náš vzdělávací systém je nastaven na pilné holčičky. Myslím si ovšem (a taky to mám ověřeno z praxe), že se naprostá většina kluků do maturity "vzpamatuje", začne cíleně pracovat a šance kluků na přijetí na VŠ nejsou o nic nižší než šance holek.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Diskriminace nediskriminace

Autor: zaz Muž

Založeno: 12.06.2010, 15:04

Až na ten detail, že zmíněné rozvody z 80% iniciují ženy, z vychytralosti (snížení povinností vytlačením manžela a zároveń vyrovnáním přímu alimenty). Takže nejen, že není trestána, ale její příživnický postpu je státem ještě podporován.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Diskriminace nediskriminace

Autor: Jana Žena

Založeno: 13.06.2010, 19:06

Že ženy častěji žádají o rozvod ještě neznamená, že jej zavinily.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Diskriminace nediskriminace

Autor: zaz Muž

Založeno: 13.06.2010, 23:36

Samozřejmě že je též v převážně míře zavinily a jsou k takovému postupu státem přímo podněcovány. A aby to tak nebilo do očí, tak ze zákona vypadlo ustanovení o zkoumání příčin rozvratu manželství.
P.S.: rozvádějící se manželky stereotypně směšně uvádějí neoficiálně převážně jako důvod nesoulad povah.
Skutečným důvodem je ale očekávaný majetový prospěch.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Diskriminace nediskriminace

Autor: Mic Muž

Založeno: 13.06.2010, 01:38

Opet klasicka retorika ukrivdenych.
Zena nic neobetuje - zena prece chce ne?
Muz chodil do prace? ----ne muz se staral o rodinu jinym zpusobem.

Taktika chudinek je asi od pradavna overena.....

S tim nizsim vydelkem po rozvodu je to sice pravda, ale je to zena ktera uz svou "zenskosti' muze mit pro jine muze cenu a dal prirozene tezit z vydelku nekoho jineho. Kdezto chlap bez vydelku je odvarenej....

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Diskriminace nediskriminace

Autor: Jana Žena

Založeno: 13.06.2010, 19:07

Přirozeně těžit z výdělku někoho jiného - to je na Chocholouška. Kam na to chodíte.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Diskriminace nediskriminace

Autor: Martin Muž

Založeno: 16.06.2010, 01:18

No, Mic to možná mohl napsat kulantněji. V párech je ale přerozdělování od (většinou) lépe vydělávajícího muže k hůře vydělávající ženě zcela běžné. Funguje to nejen u manželů. Už studentík ví, že když chce pozvat holku na rande, musí si od někoho půjčit na večeři a na lístek do kina. Jeden známý mi kdysi říkal: "Můj syn nikdy žádnou pořádnou holku nesežene, protože je moc lakomý."

Odpovědět na příspěvek

 

Však ono se to už začíná měnit.

Autor: Milan Muž

Založeno: 15.06.2010, 23:21

Jak roste počet kluků vychovaných bez táty, klesá i počet mužů ochotných se oženit a nechat se oškubat.

Odpovědět na příspěvek

 

Přesnost

Autor: Mp Muž

Založeno: 17.07.2010, 17:22

Odpovědí: 0

"Kde se tedy bere ten všeobecný pocit, že mzdová diskriminace mezi pohlavími je realitou? Nejsilnější vysvětlení říká, že hlavním důvodem je samotná existence úřadů a neziskovek, které se tím zabývají."

Výstiž
né. Kvalitní a pravdivý článek.

Odpovědět na příspěvek

 

nerovnost mezi muži a ženami

Autor: Žena

Založeno: 30.07.2011, 17:15

Odpovědí: 0

Milí přátelé, na tento web jsem se dostala proto, že můj kamarád řeší teď těžké období se svou manželkou, vypadá to, že má úmysl se jej zbavit takovým způsobem, že jejich dcerku používá jako rukojmí. Inscenuje násilí apod. Vím, že i muži se mohou dostat nespravedlivě do těžké situace. Spravedlnost v naši zemi, ale i ve světě prostě neexistuje, je také těžké cokoliv prokázat. Rovnost mezi ženami a muži asi nikdy nebude a vždy se může ledacos zneužít. Souhlasím, že oba rodiče mají právo se stýkat se svými dětmi a oba by je měli vychovávat. Dítě má právo na oba rodiče. Často však právě děti jsou těmi, kteří trpí nejvíce, když jejich rodiče mají mezi sebou rozpory nebo dokonce spolu nežiji. A dětí se nikdo neptá..! Původní role mužů a žen se vytrácí. Je založena na materiálních hodnotách, pravé hodnoty harmonického soužití mužů a žen se vytratily. Zapomíná se na lásku, ale tu opravdovou a bezpodmínečnou. Slovo LÁSKA se používá často, žel pravý význam tohoto slova je většině lidí neznámý. Láska není zamilovanost… Kdyby jste chtěli znát pravou hodnotu slova LÁSKA, podívejte se do jedné z nejstarších knih a to do knihy knih Bible, přímo do knihy 1. Korinťanům 13. kapitoly, která má název „Láska nejvyšším darem“. Myslím, že všechny mezilidské vztahy se odvíjí od pochopení, co je to láska a od pochopení, jakou roli v životě má žena a jakou roli muž. Každý jsme byli stvořeni Bohem k jinému účelu, podle toho si většina z nás vybírá i pracovní zařazení. Přesto bych chtěla vám tady napsat i své zkušenosti. Těsně po sametové revoluci jsem se rozvedla, byla jsem týraným člověkem vlastním manželem, který žel nedokázal řešit jednoduché starosti života a utápěl se v alkoholu, který v něm vzbuzoval agresivitu. Toto jsem snášela 13. let. V době tyranie jsem ztratila sama sebe, své sebevědomí a svou hodnotu člověka. Byla jsem na pokraji zhroucení, dokonce jsem chtěla spáchat sebevraždu a nebylo možné se dovolat jak spravedlnosti, tak žádného zastání. Nebylo lehké se vzepřít a postavit na vlastní nohy a ještě chránit své děti. S pomocí Boží jsme to zvládli. Proč to píšu? Víte pracovala jsem dlouhá léta u ČD (dříve ČSD) ve smíšeném kolektivu jako signalista v náročných turnusových směnách, jak na tělesnou kondici, tak i na psychiku. V době totality jsem nedokázala pochopit, proč moji kolegové muži mají vyšší plat za stejnou práci. Nadřízení mi to vysvětlovali tak, že jsou živitele rodiny. Když jsem se rozvedla a stala jsem se živitelkou dvou pubertálních dětí (14. a 12. let), plat mi nezvedli a mí kolegové mužského pohlaví měli i tenkrát vyšší plat. Vím, že teď je to již snad vyrovnané, nemohu zhodnotit, dnes již u ČD nepracuji. Před čtyřmi a půl lety, půl roku před svými padesátými narozeninami jsem se stala poprvé nezaměstnanou a věřte, nevěřte zažila jsem si na vlastní kůži diskriminaci nejen ženy, ale i diskriminaci padesátníka. Žel, když nemáte vliv, nedá se to ani prokázat. Takže když jsem se stala před rokem a půl opět nezaměstnanou, vzala jsem svůj život do svých rukou a začala pracovat jako OSVČ. Miluji svou práci a také svého nynějšího muže. Žel nechápe a myslím, že to není jen problém mého muže, že abych byla úspěšnou, potřebuji i jeho podporu a oporu. Určitě mi dáte za pravdu, že začít s podnikáním po padesátce je odvážné a nikterak jednoduché. Můj manžel je také OSVČ, mnohem, mnohem déle než já. Když muž podniká, aspoň ten můj nedělá vlastně nic jiného a od své partnerky se samozřejmosti podporu očekává a také domácí zázemí, vždyť je živitel rodiny. Když žena podniká, musí zvládnout i domácí práce vaření, praní, žehlení, úklid atd. a dělá to zadarmo, neočekává se od ni, že by chtěla mít tuto práci zaplacenou, je to samozřejmosti a se samozřejmosti se to očekává. Nemá-li však pak pracovní výsledky v podnikání, jaké by si sama přála, protože se tomu nemůže věnovat naplno, jako muž, tak i v očích partnera je neschopná… Měla by se vrátit pravá podstata soužití mužů a žen. Každý by měl mít svou roli, dělat to, k čemu jsme uschopnění, žel společnost nás staví do rolí, které nám nepřísluší a k čemu nejsme způsobilí a které mnoho žen ani nechce. Ano, jsou tady feministky, ale jsou tady i ženy, které chtějí být především ŽENAMI a MATKAMI, být oporou svých mužů, poskytnout jim zázemí domova. Mělo by se k tomu přihlížet a za to ženy i ocenit. Muži by měli být opravdovými živiteli rodiny. Žel často se dnes střetávám s tím, že muži nejsou schopni tuto zodpovědnost vzít na sebe a pak ženy si musí hrát a zastat i mužskou roli, aby byla rovnováha. Když si ovšem někdo vybere něco jiného, třeba žena kariéru, tak ať si neztěžuje, jestliže si to vybrala dobrovolně. Myslím, že jsem se rozkecala, jako ostatně „ženská“ :-). Ani nevím, jestli se můj příspěvek sem vejde celý a jestli jej někdo vůbec chce číst. Máme demokracii, tak doufám, že jsem vás neotrávila. Přeji všem mužům i ženám, také dětem vše dobré a hlavně tu pravou LÁSKU. Pak bude vzájemné porozumění, tolerance a harmonie mezi muži a ženami. S pozdravem Ľudka

Odpovědět na příspěvek

 

Je jisté,

Autor: MM Muž

Založeno: 29.05.2012, 12:50

Odpovědí: 1

že kluci jsou již na škole diskriminováni. V zaměstnání taktéž. Pokud se ale stejně najde pár ženských, které to někam dopracovaly, na 100% se nakonec vždy ukáže, že na počátku i v průběhu byl za její kariérou nějaký vlivný chlap. A hádejte, proč jí pomáhal ... ? :-D

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Je jisté,

Autor: Mp Muž

Založeno: 31.05.2012, 02:10

Tato společnost v současné podobě po 20-ti letech výmávání mozků dospěla do podoby, kdy nadržuje dívkám/ženám absolutně ve všem. Co se týká škol, tak jejich aktuální "nastavení" chlapce feminizují na nikoli 100, ale 1000% To potlačování té dominance a mužské role je do nebe volající. Feminacismus je po tom všem nutno postavit mimo zákon.

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola: 

Opište znaky z obrázku do spodního pole:

 

 


ROVNOPRÁVNOST.cz je kolektivni tvooený, nezávislý, svobodný, názorový web. Jeho posláním je komentovat a zviditeloovat spoleeenské problémy týkající se mužu. Stránky vznikly za úeelem osvity a dokumentace. Cílem je umožnit všem publikovat svobodné názory formou elánku nebo diskuzních poíspivku. Stránky dávají svobodný prostor i kontroverzním názorum a tabuizovaným tématum, o kterých se veoejni nemluví nebo se bojí mluvit. Nesnaží se nikomu vnucovat cizí názor a nechávají na každém, aby si vytvooil svuj vlastní.

Copyright © 2007 Rovnopravnost.cz                Tvorba www - Web & Media a.s.