Seznam témat   Založit nové téma   Sbalit příspěvky

 

 

Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Saša Muž

Založeno: 13.11.2006, 17:49

Odpovědí: 106

Článek: O nevlastních dětech a právech mužů

že by se paternita, není-li odmítnuta hned, neměla v pozdějším věku zkoumat, neb to může přinést vážné poškození nejen jednoho "kukaččího" dítěte v rodině, ale i dalších dětí v této rodině včetně samotného de iure otce.
Argument pana "jjj" mne nedávno převedl na jinou posici.
Ona je totiž pravda, že matka toho otce zná a nemůže ho neznat, leda by šlo o čtyři případy
a) umělé oplodnění - ale pak o tom ví i manžel a je s tím srozuměn a vyslovil s tím souhlas předem
b) znásilnění - ale i v tomto případě o tom manžel přeci ví, nebo vědět přinejmenším má
c) prostituce
d) extrémní promiskuita se střídáním několika partnerů denně jako projev sexiuální úchylky nymfomanie.´
U písm. c) a d) nelze předpokládat, že by manžel nestihl paternitní žalobu podat, neboť by o tom nevěděl...

U "běžné" nevěry, která je příčinou většiny "kukaččích dětí" (těch je více mezi druhorozenými než provorozenými!), však matka určitě ví, kdo je otcem dítěte. Otec to ale neví. Půlroční lhůta pro podání zápůrčí paternitní žaloby je tedy evidentně vadná, napomáhající matce proti jejímu manželu.
Navíc to utajení není ve prospěch dítěte - to naopak může utrpět v budoucnu zejména zdravotní újmu z neznalosti genetického strukturování vlastního organismu.

Ano, matka ví, kdo je otcem, a proto je vadné a hrubě škodlivé, brání-li právní řád úřednímu popření otcovství po pouhých šesti měsících (delší tříletou lhůtu státní zatupitelství ve prospěch otců stejně nikdy nevyužívá, to je možná tak jeden případ za deset let).

Většina mužů je schopna přijmout cizí dítě. Vždyť se tak děje každého dne a nikoho to nepřekvapuje. Většina mužů je schopna být cizímu dítěti dobrým náhradním otce.
Klamání mužů matkami je však hanebné a z takové lži nemůže nikdy vzejít nic dobrého.
Takovéto klamání mužů pak nemá být pod právní ochranou. Je-li třeba i v dospělosti zjištěno, že otcem není ten, kdo se jím zdál být na základě pouhých právních domněnek, musí být úřední zrušení paternity umožněno.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Odin Muž

Založeno: 13.11.2006, 20:30

I u pismene c) a d) o tom muz nemusi vedet, protoze muze byt napriklad z duvodu povolani casove nepritomen.
Zjisteni otcovstvi musi byt mozno kdykoliv bez vyjimky, dnesni technika to umoznuje.

Zaujal me pred lety jeden pripad v Nemecku. Zena u porodu uvedla 6 muzu jako teoreticky moznych otcu. Protoze v te dobe nebyly k dispozici prislusne testy, bylo vsech 6 spolecne odsouzeno platit alimenty. Behem casu vznikly testy DNA a zjistilo se, ze ani jeden z nich neni otcem. K nahrade skody tem 6 muzum zpusobenou neopravnenym vyzivnym (vcetne uroku a uroku z uroku) bylo odsouzeno to dite po nabyti plnoletosti.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: zaz Muž

Založeno: 14.11.2006, 13:58

Ještě malá zajímavost z návrhu nového OZ /rodinné právo/: má být umožněno, aby se dítě po nabytí dospělosti svého "otce" zřeklo, ovšem domnělý otec toto právo mít nebude. Jinak řečeno: ten "trouba" ať živí cizí dítě 18 let /a potažmo i jeho matku/ a když už by se měla karta obrátit /tzn. dítě by měla vracet obdrženou péči/, tak prostě "otce" vykopneme /obdoba vykázání z bytu/ zcela v duchu "morálky" feminacistek.

Odpovědět na příspěvek

 

Ale já přeci nastiňuji případy,

Autor: Saša Muž

Založeno: 14.11.2006, 15:10

kdy MATKA neví, kdo je otcem.
Muž o tom neví nikdy - leda má-li v ruce výsledek genetické zkoušky (ani ta však neprokazuje otcovství na STO procent, s jistotou 100 % je však vyvrací /krevní zkoušky vyvracely otcovství s jistotou 92 - 98 % v závislosti na krevní skupině/).

Je zjevné, že ve zdrcující většině případů matka ví, kdo je otcem.
Tají-li ho a označuje-li za otce někoho jiného, dopouští se podvodu (skutková podstata trestného činu je tím nepochybně naplněna) a navýsost hanebného a nemorální skutku, namířenému ne jen proti muži za otce křivě označeného, ale i proti skutečnému otci a dokonce i proti samotnému dítěti.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Tess Žena

Založeno: 13.11.2006, 22:16

Pisete, ze urcite zena vi,kdo je otcem ditete. Mohu vas ujistit, ze to je nekdy tak, ze nevi. Musi do pul roku po narozeni ditete udelat ne-ANONYMNI DNA test. Jinak nema ze zakona sanci. Jeden tyden pozdeji a uz se nesmi nic delat.

Navi se mi zda ubohe, napsat, ze otec zjisti, ze jeho desetilete dite neni jeho a nechce na nej platit. To pro muze dite nic jineho neznamena?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Odin Muž

Založeno: 14.11.2006, 07:06

Je urcite zasadni rozdil v tom, jestli nekdo plati dobrovolne na cizi dite a nebo na zaklade podvodu. Otazky typu "To pro muze dite nic jineho neznamena?" jsou cista demagogie.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: zaz Muž

Založeno: 14.11.2006, 13:50

Avšak pro takové máme přesné pojmenování : děvky, která se Vám ovšem ubohá, že?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: zaz Muž

Založeno: 14.11.2006, 13:52

vypadlo slovo: nezdá

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Tess Žena

Založeno: 15.11.2006, 22:11

Zena ktera porodi dite je pro vas devka? Jste si jist svym otcem?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: zaz Muž

Založeno: 17.11.2006, 12:51

Umíte něco jiného než překrucovat nepohodlná tvrzení?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: muž Muž

Založeno: 17.11.2006, 13:24

Zazi, žil jste nekdy v trvalém partnerském vztahu? Alespoň 6 měsíců v kuse? Jak to dopadlo?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: zaz Muž

Založeno: 18.11.2006, 10:56

A Vy? Vzhledem k Vaší naivitě o tom pochybuji.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: muž Muž

Založeno: 18.11.2006, 13:37

Sice jsem se ptal první, ale odpovím vám. Ano, žiji s jednou ženou už 15 let. Na ulici mne nevyhazuje, děti vychováváme společně. Odpovíte teď i vy mě?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: zaz Muž

Založeno: 18.11.2006, 15:32

Obdobně. Jenom nevím proč zmiňujete, že Vás manželka nevyhazuje na ulici. To je dle Vás něco mimořádného?
Už asi počítáte v souvislosti s novými zákony o tzv. DN, že to bude další "úzus" v našem právním řádu zapadající do celkové diskriminace otců tak, jak to již probíhá např. v Německu. Navíc chci zdůraznit, že když zde někdo upozorňuje na diskriminační charakter našeho rodinného práva /a nejen jeho/, tak nutně nemusí sám patřit mezi "postižené", prostě s tím nesouhlasí a snaží se o nápravu.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: muž Muž

Založeno: 18.11.2006, 16:26

Zazi, když si pročítám některé vaše názory, mám pocit, že čtu názory psychicky vyšinutého jedince. Zároveň mám pocit, že to jen přehráváte. Nemám jistotu, jestli jste opravdu blázen nebo jestli jste jen zoufalý a záměrně přeháníte, aby si vás všimli. Mám pocit, že jste v hloubi duše velice nešťastný člověk a někdo vám musel strašně ublížit, jinak si vaše extrémní názory vysvětlit neumím.
Ptal jsem se vás proto, že si nedokážu představit ženu, která by se k smrti neurazila, kdybych si chtěl ověřovat otcovství. Důvěra je základ každého vztahu a horší projev nedůvěry než podezírat ženu z nevěry snad ani existovat nemůže. Nechápu, že nějaké DNA testy vůbec mohou někoho napadnout. Podle mně tohle nemá řešení. Když si řeknte o test sám od sebe, urazíte svou partnerku. Buď jí musíte lhát, jak radí Alizon s Kristinou, a pak budete mít na krku buď výčitky svědomí nebo rozchod, nebo jí to řeknete a máte na krku rozchod rovnou. Když bude možný test kdykoli, poškodíte to dítě. To aby se zbláznilo, když mu najednou řeknou, že tatínek není tatínek a tatínek se ho zřekne. To je pro ně tisíckrát horší, než kdyby tatínek umřel. A když zavedete DNA testy povinně, tak to zas znamená, že nemáte na vybranou: povinně se od státu dozvíte něco, co byste třeba ani vědět nechtěl. Jako by to děcko bylo státní a ne vaše. Zavádí mi to dost komunismem a státním zájmem na čistotě krve. Jako nejpřijatelnější mi z toho vycházejí současné zákonné domněnky, využít je může každý, test DNA si může udělat každý, jen neznám nikoho, kdo by něco takového udělal bez vážného podezření, že dítě opravdu není jeho. To může normální člověk udělat v jediném případě, a to když je s matkou dítěte v době jeho narození už v rozvodovém řízení, jinak si to představit neumím.
Na našich zákonech nic diskriminačního nevidím. Když jako zaměstnavatel odmítnu někoho přijmout a on se půjde soudit, že je to proto, že je ženská nebo proto, že je chlap, tak prostě soudu doložím, že tu ženu nechci za pilota ne proto, že je ženská, ale proto, že z posudku psychologa plyne, že je neurotička a nezvládla by stresovou situaci. A toho chlapa zas nechci za letušku ne proto, že je chlap, ale proto, že neumí uvařit ani čaj, o čemž se soud může na místě přesvědčit.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: zaz Muž

Založeno: 18.11.2006, 22:44

Potvrdil jste mi můj odhad, že jste skutečně nesmírně naivní. Doporučuji Vám navštívit pár jednání opatrovnických soudů. Testy DNA musí nahradit dosavadní právní domněnky, které se zavedly v minulosti z důvodu nedostatečného rozvoje vědy. I právo musí respektovat pokrok vědy, jinak se vracíme k inkvizici, která také tvrdila, že se Země netočí, i když i tehdy bylo zřejmé, že to není pravda. Navíc je to v zájmu dítěte /např. i ze zdravotních důvodů/ - prosím nezaměňovat zájem dítěte se zájmem matky. Samozřejmě že není důvod, aby testy byly povinné. Ale musí být používány ve sporných případech, např. pokud oba rodiče souhlasně neprohlásí, že jsou rodiči dítěte.
Dítě se rozhodně nezblázní, to tvrdí femistky, aby chránily matky kukačky. Dokonce si dovolím tvrdit, že to na vztah dítěte k nevlastnímu otci nebude mít žádný negativní dopad, samozřejmě pokud šlo o vztah skutečně láskyplný. Naopak čistá káva vytříbí jejich vztah a nemůže pak dojít k tomu, že při dosažení plnoletosti dítě zpochybní samo otcovství /přeloženo do češtiny se zřekne nevlastního otce - ale o toho Vám nejde že?/. A případy, kdy se dítě pravdu nedozví jsou skutečně velmi řídké. A konečně na závěr: když žiji v pravdě, tak se přece žádné "prověrky" nemusím obávat. Ten kdo si vynucuje bezmeznou důvěrou, zpravidla nemá čisté svědomí.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Alizon Žena

Založeno: 18.11.2006, 23:23

Proti používání testů ve sporných případech (rozvod apod.) vcelku nic nemám.

Ale toto "když žiji v pravdě, tak se přece žádné "prověrky" nemusím obávat. Ten kdo si vynucuje bezmeznou důvěrou, zpravidla nemá čisté svědomí." je jak vystřižené z učebnice komunismu.

Proč zalepovat dopisy, tajně volit, proč něco namítat proti plošným odposlechům telefonů a bytů? Kdo má čisté svědomí, přece nemá co skrývat, nebo snad ano?

Nick "muž" není naivní, je to pravděpodobně normální sebevědomý tvor, který asi nemá důvod svou partnerku paranoidně podezírat. A možná je to jeden z důvodů, proč jim to funguje.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Kristina Žena

Založeno: 19.11.2006, 00:41

To je naprosto přesné, Alizon. Duševní vyděračskou masáž typu "nechte se kontrolovat, špehovat, šacovat, odposlouchávat a prověřovat, a komu se to nelíbí, nemá čisté svědomí" používaly a používají totalitní režimy celého světa. Orwellovský Big Brother má v zazovi skutečně snaživého propagátora.

Odpovědět na příspěvek

 

Je to tak.

Autor: Alizon Žena

Založeno: 19.11.2006, 00:54

Myslím, že je zásadní rozdíl mezi odposlechem někoho, kdo je důvodně podezřelý z nějaké trestné činnosti, a odposlechem prakticky kohokoli jen na základě toho, že se panstvu nahoře zlíbí.

Stejný rozdíl vidím v tom nechat si udělat test DNA v momentě, kdy se rozvádím a mám vážné podezření, že bych musel platit na cizí dítě, a nechat si ho udělat jen tak.

První možnosti v každé větě jsou legitimní, druhé jsou paranoidní a totalitní. Nechápu, který rozumný člověk by na ty druhé přistoupil i v případě, že by byl zcela nevinný.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Je to tak.

Autor: zaz Muž

Založeno: 19.11.2006, 09:19

Samozřejmě nezapřete v sobě pochopení pro feminacistickou ideolologii.Matete pojmy jako obvykle a snažíte se ospravedlnit matku kukaček, nic překvapujícího.
To co jste popsaly je přece podstata feminacismu: ten směřuje k totalitě, kde všechno bude řídit femistát a taky přidělovat prostředky k živobytí ve formě nejrůznějších sociálních dávek /akorát nevím, kdo na ně vydělá/.
Testy DNA budou prováděny, ať se Vám to líbí nebo ne. Současné poznatky vědy to prostě umožňují. Feminacistky se pouze snaží, seč mohou, zabránit nepravému otci /pokud samozřejmě bude chtít/ odhalit kukačku a bránit se proti podvodnici. Tajné služby s tím přece nebudou mít nic společného a nikoho špiclovat nebudou. Vaše argumenty jsou směšné, ale Vašim snahám udržet ženám jednu z jejich výhod za cenu diskriminace druhého /dítěte a otce/ naprosto rozumím, ale rozhodně s nimi nesouhlasím.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Je to tak.

Autor: Alizon Žena

Založeno: 19.11.2006, 11:15

A co, vlastně máte pravdu. Kdo nemá co skrývat, se přece nemusí ničeho bát.

Navrhuji přepadové kontroly, kdy by lidé (a zvláště ženy) musely povinně kdykoli na vyzvání odevzdat

- mobilní telefon ke kontrole, zda se z něho nevolalo na podezřelá čísla jiných mužů
- hard disk počítače, zda se z něho nepsaly podezřelé maily jiným mužům
- spodní kalhotky k biologické kontrole, zda se na nich nenalézá cizí sperma
- podstoupit test na detektoru lži, zda náhodou nespaly/nemluvily/nepodívaly se hříšně na cizího muže

Pak teprve zavládne ta správná demokracie a totalitní feminacismus nebude mít šanci.

Kdo s tím nesouhlasí, je reakcionář, pardon, feminacistka, která má jistě co skrývat, kdyby měla čisté svědomí, neměla by přece důvod takovým kontrolám se bránit. A s takovými řádně zatočíme, republiku si pozvracet nedáme!!!!!!

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Je to tak.

Autor: zaz Muž

Založeno: 19.11.2006, 14:49

Zejména ženy nebudou muset odevzdávat vůbec nic ani podstupovat kontroly. Testy DNA na otcovství lze provést bez jejich asistence. Zajistí si ho domnělý otec. A to Vás asi štve nejvíc.Znamená to totiž konec podvodů s podstrkováním dětí matkami tomu, kdo se jim zalíbí /nebo znelíbí?/. Pro Vaše až nepříčetné rozčilování je zde pouze jediné vysvětlení, patříte zřejmě též do skupiny matek kukaček.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Je to tak.

Autor: troll Muž

Založeno: 19.11.2006, 16:05

Tak to, o čem mluvíš, je reálný už teď, ne? Nechat si udělat test.

Jinak seš fakt z jinýho světa - nevím, zda už nejde o onemocnění. Ta patologická nenávist, namixovaná navíc s blbostí, která se léčit nedá...
Zkus začít chodit na nějakou psychoterapii, nebo skončíš buď v Bohnicích nebo jako pachatel trestného činu - ujíždíš čím dál víc...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Je to tak.

Autor: zaz Muž

Založeno: 19.11.2006, 22:29

Přečti si současné rodinné zákony a také ty, co se připravují, ať víš o čem je řeč, neplácáš nesmysly a nejseš pak nemile překvapen tím "jiným" světem.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to tak.

Autor: troll Muž

Založeno: 20.11.2006, 00:26

Na rozdíl o tebe se v právu trochu vyznám (ty domněky a zdůvodnění jejich existence, to si pěkně vymňouk...) a tvý fobie nesdílim.

Trvam ale na tom, že ujíždíš a že už to není normální. Takovej Cibulka nebo Saddám sou vedle tebe vzor duševního zdraví, zralosti a rovnováhy.

Zkus chvíli řešit sebe a ne nepřátele.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je to tak.

Autor: zaz Muž

Založeno: 20.11.2006, 13:05

Myslím že jseš naprosto mimo, tvé schopnosti ti tak umožní se něco nabiflovat, přemýšlení je nad tvé síly.
Takže ty se sebou ani dělat nic nemůžeš a to je škoda pro tebe. Žij blaze ve svých zkostnatělých představách a sebchvále.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Alizon Žena

Založeno: 19.11.2006, 00:47

Souhlasím snad ve všem,

je vidět, že to máte v hlavě srovnané. Počítám, že nejpozději zítra budete obviněn, že jste ženská, a osočen ještě z mnoha dalších nectností ;o)))))

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Vaše demagogie.. Muž

Založeno: 18.02.2007, 20:33

mě zaráží. "Nechápu, že nějaké DNA testy vůbec mohou někoho napadnout..." Vy toho holt nechápete více. Nechápete, že DNA testy jsou pouze 100% spolehlivou metodou na zjištění pravdy, nic více, nic méně. A hlavně nejsou žádnou prevencí. Tedy není absolutně žádný předpoklad k tomu, aby stát či jednotlivci měli jakékoli důvody tyto testy dělat "jen tak", preventivně, plošně, atd. Nic takového. Tyto testy nastupují tedy skutečně jen ve sporných případech, které ovšem nejen v dnešní době nejsou ničím výjimečným. Takže ano, v důvěrném a láskyplném vztahu skutečně nikdy nebudou, neboť zjištění této pravdy by mělo nulovou vypovídací hodnotu. Ovšem má-li muž podezření, že dítě není jeho, a v případě zjištění pravdy by namítal, pak testy DNA jsou přímo právem i povinností. Žádné vztahy nerozvrací, jen odhalí podvod - pokud zjištěním pravdy dojde k rovzrácení rodinných vztahů, pak tyto rozvrátila manželka svou nevěrou, lhaním, tajením, čili zvěrským chováním, kterým nehorázně podvedla manžela i dítě. A co na tom mění, že to bylo před x-lety? Odhalením této pravdy slízne zaslouženou ostudu, kterou ji nelze než přát. Domněnky určování otcovství jsou z dob, kdy skutečně platilo že "otec není jistý.." a dnes jsou nejen přežitkem, ale často i hrubým zásahem do cizích práv. Argumenty, že ani manželka nemusí vědět, kdo je biol. ot. jsou zcestné a mlží ve prospěch těchto běhen - minimálně ví, zda byla či nebyla nevěrná a pokud netrpí klinickou ztrátou paměti, tak skutečného otce zná. Kdo obhajuje skrývání tohoto podvodu za zájem dítěte, asi nemá co dělat mezi normálními lidmi. A za poslední - jistě víte, že dítě je zplozeno vždy rovným dílem otcem i matkou, tedy biologický otec má stejnou váhu, jako biologická matka a říkáme-li otec, myslíme tím vždy biologický, pokud není uvedeno jinak. Nést genetické vztahy a pokrevní příbuzenství je dle mého názoru absolutně nutnou podmínkou každého vztahu rodič-dítě, chceme-li toto označení používat. Nemám vůbec nic proti tomu, aby úlohu otce plnil i ten, kdo dítě nezplodil - ovšem za předpokladu, že se k tomuto údělu rozhodl dobrovolně od začátku s vědomím, že není biologickým otcem a přesto tuto úlohu přijímá. Falešné, mylné přesvědčení o biologickém otcovství muže v důsledku zatajení skutečného otce manželkou nelze s tímto dobrovolným uznáním zaměňovat - v žádném případě se o dobrovolné uznání nejedná!!! Kdo tuto záměnu obhajuje nebo dává mezi tyto zcela odlišné stavy rovnítko, kryje podvod. Pokud takto oklamaný muž namítá, mělo by být jeho právem kdykoli za život, zdůrazňuji kdykoli za život, popřít otcovství. Ale skutečně, jen když namítá. Protože v případě vyloučení testem DNA žádným otcem není. Žádná třetí cesta totiž neexistuje.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: tomy Muž

Založeno: 14.02.2007, 23:30

Ne, prosím nemlžte. To v žádném případě. Ale ženě, která porodí dítě zplozené jiným mužem, než manželem a toto vydává za manželovo a tím jej uvede v omyl, se děvka říká. V plné parádě. Nic jiného mě totiž nenapadá. Prosím neargumentujte tím, že ona sama také nemusí vědět, kdo je otcem - pokud nebyla na umělém oplodnění nebo není prostitutka (nezaměňovat prosím s předchozím označením) tak to ví. Toto zvěrské chování naplňuje už tím, když neupozorní, že otcem není nebo nemusí být manžel.

Odpovědět na příspěvek

 

Kdy to neví, to jsem nastínil shora.

Autor: Saša Muž

Založeno: 14.11.2006, 15:33

První dva případy jsou problémy, které přece musí manželka řešit s manželem. To se mezi nimi přeci neutajuje.
Druhé dva případy jsou mravně závadné, ten poslední je přitom současně psychiatrickou diagnosou.
V ostatních případech žena určitě ví, s kým byla manželovi nevěrná.
Pokud k té nevěře přidává ještě i lež o otcovství, chová se mimořádně hanebně. Extrémně nemravné jsou ty, co si pořídí manžela jen na finanční zajištění pro dobu mateřské a rodičovské dovolené a po ní se rozvedou a po nepravém otci již jen vyžadují alimenty.

Napadá mne podezření, že za většinou případů, kdy po rozvodu brání matka rozvedenému muži ve styku s dětmi, stojí obava, aby on nezjistil, že ve skutečnosti to nejsou jeho děti.
Začínám se domnívát, že dojde-li k rozvodu, měl by muž ihned ověřovat své otcovství de facto. De iure to sice nezvrátí, nicméně za pokus stojí dostat věc na základě vědecké pravdy k Ústavnímu soudu, kde by bylo lze požadovat zrušení prekluze vyvratitelnosti prvé právní domněnky otcovství. Rovněž stojí za pokus podat trestní oznámení na matku pro trestný čin podvodu - sice to bude odloženo (právě pro dnešní nevyvratitelnost paternity de iure), nicméně bude to příležitost k shromáždění relevantních důvodů pro změnu zákona. (Sesbírá se tím materiál, s nímž bude možno tlačit na poslance.)
To je příležitost pro aktivní a užitečnou práci Svazu mužů.

Odpovědět na příspěvek

 

Muž, pokud

Autor: Olga Žena

Založeno: 15.11.2006, 10:09

o sobě ví, že by nebiologické dítě odmítnul vychovávat (což nejsou ani zdaleka všichni muži) by si měl ověřit otcovství ihned po narození dítěte - pomocí testů DNA, u nás jsou volně dostupné - a případně využít existující půlroční lhůty pro popření otcovství.

Popírání otcovství po 15 letech, kdy ho dítě celou dobu považovalo za vlastního tatínka, IMHO musí být pro to děcko strašlivý psychický záhul. Nejde přece jenom o peníze, ty nejsou v životě zase tak důležité. Popřením otcovství ale ten muž ztratí úplně status rodiče, dává tomu dítěti najevo, že se ho zříká. Vemte si, jak děti špatně nesou, když se dozví, že jsou adoptované - a to jsou v té chvíli u svých milujících adoptivních rodičů, kteří je chtějí. Zřekli se jich jen biologičtí rodiče, které ani neznají.

Odpovědět na příspěvek

 

Matka svou lží poškodila oba.

Autor: Saša Muž

Založeno: 15.11.2006, 10:48

Nepochybně je vážným psychickým úrazem, když se patnáctileté dítě dozví, že nemá geny toho, jehož považovalo za svého otce. Tuto ránu mu způsobila matka svou lží, nikoli jeho otec (který o něm třeba ani neví), nikoli nepravý otec (který o tom také nevěděl).
Stejně tak pro nepravého otce je to veliká psychická rána, když se v pozdním věku dozví, že jeho rod vlastně nepokračuje, protože žádné dítě ve skutečnosti nemá, když ho jeho manželka tak hanebně podvedla. Často je to v době, kdy již své dítě zplodit nemůže - buď pro biologickou nemožnost, nebo pro nemožnost sociální.
Mám za to, že ta matka má být velmi přísně potrestána.

Odpovědět na příspěvek

 

Přísné potrestání matky

Autor: Olga Žena

Založeno: 15.11.2006, 12:19

s Vaším návrhem na prodloužení lhůty k popření otcovství na neurčito nijak nesouvisí. Nijak jeho důsledky neřeší.

Kromě toho, jak už jsem psala níže, pokud má matka mimomanželský vztah, často není v situaci, kdy by najisto veděla, že dítě není manželovo. Jenom tuší, že by nemuselo být a v duchu doufá, že je. A i když to najisto ví - jak bude státní zástupce prokazovat, že manželovi neřekla pravdu, on ji akceptoval a pak změnil názor? To se prokázat nedá.

Podle mě má být muž obezřelý a pokud je pro něj biologický původ dítěte tak důležitý, má mu udělat test DNA v rámci prekluzivní lhůty, tj. do půl roku po narození. Později už ne - s tím, že pro výjimečné případy je tu pořád Nejvyšší státní zástupce a jeho oprávnění.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Přísné potrestání matky

Autor: Kristina Žena

Založeno: 15.11.2006, 19:57

Jen malá poznámka k ověření otcovství z pohledu matky práva neznalé. Pokud se nějaký otec rozhodne ověřit si testem své otcovství, radila bych mu (bez legrace), aby, pokud mu na vztahu záleží, to před matkou radši utajil. Kdybych se dozvěděla, že si můj muž ověřuje testem, zda jsou naše společné děti opravdu jeho, považovala bych to za hrubou urážku a nevím, zda by to náš vztah vůbec vydržel. Pokud bych podezíravost tohoto druhu tušila v jeho povaze předem, radši bych se mu obloukem vyhnula natožpak mít s ním dítě.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Odin Muž

Založeno: 15.11.2006, 20:46

Nechapete problem interakce: Nemusi jit o podeziravost ve smyslu psychologicke poruchy, muze to zpusobit i zena svych chovanim. Nebo to muze vzniknout chovanim okolnich lidi, ci pripady podvrhu u kamaradu, kolegu apod.
DNA-testy nikomu neublizeji a pokud se udelaji hned po porodu, o to lepsi: Odhali i pripadnou zamenu ditete v porodnici a pomuzou proto i matce. O diteti ani nemluve - byly zde v diskusi i zminky ohledne pripadnych chorob a posuzovani techto chorob na zaklade chorob rodicu ze strany lekaru.
Technicky je takovy pruzkum dnes mozny a jedinemu, komu de facto skodi je podvodnicim-zlatokopkam.
To vse je treba videt objektivne a ne jako "hrubou urazku". Ohledne otcu ma takovy test jednu velkou vyhodu: Vymiti i pripadne kognitivni disonance, ktere se odehravaji v pozadi. Hezky cesky to znamena, ze zmizi i pripadna neduvera, ktera se v psychice odehrava v te casti, ktera je nam nevedoma. To meni nevedomky i chovani cloveka, v dannem pripade k pozitivu ohledne vztahu k diteti. No nestoji to za to?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Kristina Žena

Založeno: 15.11.2006, 21:44

Ne Odine, nestojí. Vztah dvou lidí, tak jak já si ho představuji, spočívá hlavně na důvěře. To je pro mě jedno z kriterií výběru partnera. Nedůvěra, ať vědomá nebo nevědomá, vztah vážně narušuje, alespoň v mém případě, abych nemluvila za jiné. Můj muž by si v tom případě musel vybrat: buď by mi musel důvěřovat a měl by mou lásku a respekt, nebo by na testech trval a v tom případě by sice získal jistotu, že děti jsou jeho, ale mě by nadobro ztratil, protože já bych takový požadavek nevydýchala. Naštěstí můj muž to chápe stejně a proto s tím nemáme problém. Oba se totiž shodnem na tom, že naše děti, ačkoli nám na nich velmi záleží, jsou pouze plodem našeho vztahu, který je prvotní.

Je to něco podobného, jako kdyby si ode mě nechal dobrovolně kontrolovat poštu, abych se ubezpečila, že tam nemá žádný milostný vzkaz, nebo když jdete nakupovat a u pokladny Vás preventivně žádají, kvůli "dobrým vztahům", abyste jim ukázal tašku. Na jednu stranu chápu, že čistě technicky viděno mohou oba případy vyřešit mnohá nedorozumění, ale já osobně dávám přednost tomu, do manželovy pošty nenahlížet a v takových krámech nenakupovat.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: muž Muž

Založeno: 16.11.2006, 00:34

Řekla jste to za mne, děkuji. Nechápu, jak by kdokoli mohl takovou nedůvěru vůbec snést. A pokud to někdo nechápe, pak se nedivím, že má v partnerských vztazích zásadní problémy. Buď své partnerce věřím, a pak ji nepotřebuji kontrolovat, a nebo jí nevěřím, a pak z ní v životě neudělám svou stálou partnerku, a pokud už s ní musím spát, tak jedině s prezervativem.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: muž Muž

Založeno: 16.11.2006, 00:36

Spát bez ochrany se ženou, které nedůvěřuje, může jen absolutní dement.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Alizon Žena

Založeno: 16.11.2006, 01:03

Přesně tak, s tím se dá jen souhlasit.

Antikoncepce je věc OBOU. Nikoli jen ženy, i muž se musí ve vlastním zájmu chránit.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: alane Muž

Založeno: 16.11.2006, 09:52

No ono to bohužel v praxi s tou důvěryhodností není tak jednoduché. Často zjistíte až po dlouhé době, že důvěřovat člověku, kterému nebyl důvod nedůvěřovat, byla kolosální chyba.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Kristina Žena

Založeno: 16.11.2006, 11:54

To se bohužel může opravdu stát. Důvěra je důvěra a jistota je jistota. Pokud někomu důvěřuji, tak trochu se mu vydávám napospas. To je na tom to krásné a zároveň to hrozné. Důvěra mého muže je pro mě zavazující a má důvěra v něj je zas zavazující pro něj. V jiném modelu vztahu bych žít nemohla a to s plným vědomím rizika, který obnáší.

Odpovědět na příspěvek

 

No a to je právě ten důvod,

Autor: Saša Muž

Založeno: 16.11.2006, 07:54

proč je třeba zrušit preklusi vyvratitelnosti prvé domněnky otcovství. Aby se nenarušovala důvěra mezi patnery hned po narození dítěte - teprve jsou-li narušeny vztahy, třeba při rozvodu, je na místě umožnit medicinské prověření paternity i s právními důsledky.
---
Jinak ovšem platí: důvěřuj, ale prověřuj. Podle posledních informací, které mám z transfusní stanice (a kde jinde by to měli vědět, že), vychází u 10 % prvorozených a u 24 % druhorozených dětí, že jejich otcem není ten, koho mají zapsaného v rodném listě.
Vzhledem k tomu, že každé druhé manželství se rozvede, nutně dochází k průniku obou množin a tedy k tomu, že značná část rozvedených mužů platí alimenty na cizí děti.
Matka ovšem ví, kdo je skutečný otec dětí, není-li to její manžel či bývalý manžel. Vždyť ví, s kým mu byla nevěrná. Má možnost označit pravého otce a požadovat alimentaci po něm.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: No a to je právě ten důvod,

Autor: Olga Žena

Založeno: 16.11.2006, 10:16

Tak nějak mi přijde, že se tu dává rovnítko mezi dítě a placení alimentů. Pořád se tu používají pojmy jako "platit na cizí dítě" a podobně, jako by vztah otec - dítě (který funguje i po rozvodu manželství) byl omezen jenom na prachy. Rodičovství snad ale není jen o tom, ne?

Když se lhůta pro popření otcovství na neurčito, protáhne se nejen muži, ale i ženě. To by znamenalo, že taková matka po rozvodu bude moci navrhnout určení otcovství i proti vůli dosavadního otce - a on následně přijde o všechna rodičovská práva. Jistě, podle některých zdejších pánů se mu tím ohromně uleví, protože "nebude muset platit na cizí fakany". Některému milujícímu tatínkovi, kterému je ganc putna, že děti nemají jeho geny, by ale mohlo celkem vadit, že už nebudou jeho.

Tyhle věci se mají řešit rychle. Šest měsíců je IMHO dostatečně dlouhá doba na to, aby si každý test udělal a rozhodl se, jestli dítě přijme nebo ne.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: No a to je právě ten důvod,

Autor: zaz Muž

Založeno: 16.11.2006, 10:43

Zase pletete páté přes deváté a hlavně mlžíte ve prospěch matek, a to jakýchkoli, nikoli dětí, o ty Vám samozřejmě nejde.
Ty tzv. matkky to totiž údajnému otci stejně jednou vmetou do tváře a ještě se mu vysměji. Navíc podle novely rodinného práva bude mít dítě v 18 letech právo otcovství zpochybnit /samozřejmě nikoli otec/, takže o rodičovská práva stejně příjde, zejména pak o podporu Vámi propagovaných nevlastních dětí. No v případech dětí se SZR je naprosto jasné, že za tím bude stát tzv. matka, která už nastrčeného otce nebude potřebovat /platba alimentů skončí nebo se kvapem bliží/ a nebude přece riskovat, aby se dítě popř. muselo starat nejen o ni, ale i o otce.
No a pokud je to otci /popř. oběma rodičům/ putna /event. jim to dokonce vyhovuje/, tak přece nebudou provádět žádné testy DNA. Ale bude to jejich volba, která nebude založena na lži a podvodu, jestli Vám tyto slova něco říkají.

Odpovědět na příspěvek

 

Páté přes deváté

Autor: Olga Žena

Založeno: 16.11.2006, 12:21

melu v čem, mohl byste nám to objasnit?

Z Vaší reakce to bohužel nevyplývá, že "matky to totiž údajnému otci stejně jednou vmetou do tváře a ještě se mu vysměji." není argument, matky si mohou mést co chtějí a nemá to právní význam. Zbytek komentáře je už obvyklý irelevantní blábol, kde jediné srozumitelné střípky tvoří osobní urážky.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Páté přes deváté

Autor: zaz Muž

Založeno: 16.11.2006, 20:28

Vás urazit nelze, neboť jste zavilá feminacistka s hroší kůží. Samozřejmě naprosto jednoznačný závěr,že zákon diskriminuje otce /a nejen při určování otcovtsví/ je nad slunce jasný všem, ovšem kromě Vás.
Diskuse s Vámi je proto zbytečná. A ani o ni vůbec nejde, jde o to změnit příslušné zákony.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Alizon Žena

Založeno: 15.11.2006, 23:45

Kristino,

naprostý souhlas.

Když už ten dotyčný pocítí z jakéhokoli důvodu potřebu si své otcovství ověřit, nechť to udělá tak, aby se v případě, že test jeho otcovství potvrdí, jeho partnerka o tom nikdy, a to zdůrazňuji, NIKDY, nedověděla.

Pokud se dozví, že otcem není, nechť z toho vyvodí důsledky, jaké mu libo.

Ale dřív, než ten test podstoupí, měl by si uvědomit a promyslet, jak se zachová v případě, že se dozví tu "strašlivou jistotu" - jestli bude schopen ji unést, protože s největší pravděpodobností bude cítit potřebu na ni dosti bouřlivě zareagovat.

Udělat mi něco takového můj partner, tak bych reagovala úplně stejně jako Vy (snad to nemusím podotýkat, ale obě děti jsou jeho). Považuji to považuji za obdobné vyjádření nedůvěry, jako otevírání pošty, čtení e-mailů a smsek.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: vrkos Muž

Založeno: 16.11.2006, 00:07

Dámy hezky se to čte to co píšete.
Kdybych byl žena, tak stojím na vaší straně. Ale vzhledem k tomu, že jsem muž, tak musím říci, že to vnímám úplně jinak. Vy nemáte z biologického hlediska jedinou pochybnost o tom, kdo je pokrevní matkou. Bohužel otec tuhle jistotu nikdy nemá (dokud to neověří). Být uraženou jenom proto, že partner připustil pochybnost, resp. že chce mít 100% jistotu, mi přijde od vás velmi falešné. Bohužel tahle póza nahrává do karet všem nevěrným matkám. Přijde mi to tak trochu hájení vlastních nevěrných řad, vytváření si alibi pro případný budoucí hříšek. Zastírací manévry, ušlechtilými řečmi o všem jiném než o podstatě (kdo je či není biologickým otcem), bych nazval typicky ženským mlžením.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Alizon Žena

Založeno: 16.11.2006, 00:27

Vrkosi,

čistě teoreticky: dejme tomu, že jste své manželce nikdy nezahnul. Ona tomu z nějakého důvodu nevěří a projeví zájem kontrolovat vám poštu a mobil. Jak se budete cítit?

A to s tím hájením vlastní nevěry je dost legrační argument. Asi v tom duchu, jako když vám navrhnu plošné policejní odposlechy a pokud budete mít proti tomu námitky, osočím vás z toho, že pravděpodobně máte co skrývat, protože jinak byste proti odposlechům nemohl nic mít.

Pokud si muž nechá udělat test DNA, vlastně tím partnerce sděluje - nevěřím, že jsi spala jen se mnou. Připadá vám falešné, pokud to tu ženu uráží? Mně to přijde navýsost logické, zvláště když mu nevěrná nebyla a ani mu nezadala žádnou příčinu, aby si to myslel.

A jaké "typicky ženské mlžení" a ušlechtilé řeči máte na mysli? Kristina i já jsme řekly jasně - máš-li pochybnost, ten test si udělej a zařiď se podle jeho výsledku, ale když už musíš, udělej si ho tak, aby o tom partnerka nevěděla. Protože tím jí dáš najevo velikou nedůvěru a důvěra se získává zpátky jen velmi těžko.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: vrkos Muž

Založeno: 16.11.2006, 00:44

Mé mužské vnímání problému je čistě racionální. To je stejné, jako s předmanželskou smlouvou. Pořádek dělá přátele. Důvěřuj, ale prověřuj. Nechtěl bych se dočkat překvapení, až jednou přestane manželství fungovat. Při rozvodu mě manželka dorazí slovy - na děti si nedělej nárok, stejně nejsou tvoje. Ty na ně budeš akorát platit. Bohužel, žiju v realitě dnešního světa. 50% manželství se rozvádí a já nejsem natolik nesoudný, abych nepřipustil, že mě to může také jednou potkat. Platit na cizí dítě se opravdu žádnému chlapovi po rozvodu nechce. Navíc pravděpodobnost, že vychovávám cizí dítě je docela vysoká.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Alizon Žena

Založeno: 16.11.2006, 00:59

ne, není racionální, je značně emocionální ;o)) Melete si pořád stejnou citovku a rozum máte na dovolené.

Čistě racionální postup je udělat si test hned poté, co se miminko narodí a zařídit se podle jeho výsledků.
Tím vyřešíte praktickou otázku - jsem či nejsem otcem.

Test si udělat tajně a v případě, že se vaše otcovství potvrdí, NIKDY NEPROZRADIT, že jste si ho nechal udělat.
Tím vyřešíte klid v rodině - pokud je manželka jen trochu dbalá své cti, zbytečně byste ji NAS*AL. Ale bohovsky.

Pokud si svou paternitou skutečně nejste jist, nevidím v tomto jediný problém.

Předmanželská smlouva je něco jiného - to je otevřená dohoda obou partnerů, na které nevidím absolutně nic špatného.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: vrkos Muž

Založeno: 17.11.2006, 10:26

Děkuji. Potvrdila jste mé požadavky. Doporučení tajného testu nevnímám, jako cti dbalost, ale krytí promiskuitních soukmenovkyň.
Kdyby se tento test zavedl oficiálně a veřejně, tak by se předešlo spoustě budoucích problémů. Při svatbě slibujete znalost vzájemného zdravotního stavu a dalších věcí - stručně řečeno férového jednání. Kukaččí dítě je docela zásádní levárna vůči partnerovi. Tohle my muži bereme většinou opravdu vážně.
Opakuji, kdyby bylo provedeno oficiální potvrzení biologického otce po porodu, tak by se s tím partner buď vyrovnal nebo nevyrovnal. Ale každopádně, by se předešlo diskriminaci mužů, tím, že platí na nevlastní dítě. Nedej bůh situaci, že dojde k rozvodu a muž zůstane pouze v roli peněženky. Jelikož dítě, které nemá zatím rozum, bude vymasírováno matkou - tohle není tvůj táta on ti nemá co radit.
To je strejda, který má povinnost jenom platit.

Vidím, že tahle diskuze nikam nevede. Tak jako sytý hladovému nevěří, tak biologická matka nebiologickému otci nevěří.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: muž Muž

Založeno: 17.11.2006, 13:21

Vrkosi, žil jste nekdy v trvalém partnerském vztahu? Alespoň 6 měsíců v kuse? Jak to dopadlo?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: vrkos Muž

Založeno: 18.11.2006, 14:39

Žil jsem a neměl jsem s tím a nemám s tím problém. Ale znám příběh ze života, kdy muž si osvojil dítě své rozvedené ženy. Po krátké době se však s tou ženou rozešel a ona se vrátila k prvnímu muži - biologickému otci dítěte. Pochopitelně, že biologičtí rodiče vlastní dítě "cizímu", ačkoliv papírově právoplatnému otci nikdy nepůjčili. Alimentům osvojitele se však nebránili. Vím, jak těžce tuto situaci onen "otec" nesl. Umím si představit, jak těžké životní situace to musí být pro muže, který se dostane do stejné situace. Neuvidí dítě a nezbyde mu než platit. Na druhé straně rozumím matce, která nechce půjčit vlastní dítě cizímu byť "papírovému otci" jelikož si velmi dobře uvědomuje, že on nemá k tomu dítěti "žádný" vztah a může být potencionálním ohrožením potomka. Ty uvozovky používám úmyslně, jelikož to nemusí být až tak pravda, ale na podprahovém vnímání matky to nic nemění.
V konečném důsledku to bude mít dopad zejména na dítě.

Plně si uvědomuji, že celý problém může mít jiný rozměr, když k "prozrazení" dojde v dospělosti dítěte, ale to je jiný příběh. V dnešní době 50% rozvodovosti mi to nepřijde jako nicotné téma.

Navíc si umím představit, že se s tím dá velmi dobře kalkulovat. Žena se vdá za bohatého muže, ale už má vybraného oplodnitele. Pak potřebuje ustát prvních 6 měsíců života dítěte. Poté se z jejího potomka stane neopominutelný dědic. Ochraná lhůta 6 měsíců uplyne jako voda. Biologičtí potomci, tak získají do party dalšího "papírového" neopominutelného dědice.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: muž Muž

Založeno: 18.11.2006, 16:47

To je smutný případ, ale co to má co společného s testy DNA? Tam přece nikdo nezpochybňoval, kdo je biologický otec.
Nerozumím tomu, jak je možné platit na dítě, které není moje, to musela být nějaká chyba soudu. Jde to osvojení zrušit? Jak k tomu osvojení vůbec došlo, to se tomu skutečný otec nebránil? Navíc sám píšete, že rozumíte matce, která nechce půjčit dítě muži, který nemá k dítěti žádný vztah. Tak proč ho osvojoval? Byl střízliv?
K tomu poslednímu odstavci. Zneužít se dá kdeco. V odpovědi zazovi jsem napsal svůj názor na určování otcovství. Odkazuji se na něj. Ze tří možností, současný stav, testy DNA kdykoli a povinné testování, mi i při vědomí zneužitenosti mám to první řešení za nejméně špatné.

Odpovědět na příspěvek

 

Vrkoši,

Autor: Olga Žena

Založeno: 20.11.2006, 10:49

jestli biologičté rodiče tomu adoptivnímu tatínkovi dítě nepůjčovali, ale brali od něj alimenty, tak jednali v rozporu s rozhodnutím soudu, který mu styk s dítětem povolil. A on se toho styku mohl domáhat. I zrušení alimentů pro rozpor s dobrými mravy. Ale asi nechtěl. Navíc - co to má společného s testy DNA? Všichni přece věděli, čí to dítě biologicky je.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Kristina Žena

Založeno: 17.11.2006, 18:01

Vrkosi, a co kdyby se zavedlo oficiálně a veřejně pro ženy povinné nošení pásů cudnosti? Nebyla by to nejlepší prevence diskriminace otců ohledně jistoty v otcovství?
Pokud jde o utajení testů, z mé a Alizoniny strany jde pouze o radu. Nemusíte se jí řídit. Až Vám žena porodí dítě, klidně si veřejně běžte udělat test otcovství. Kontrolujte, ověřujte, prověřujte. Uvidíte, co se stane a jak dlouho Vám manželství či partnerství vydrží. Už dávno neplatí, že se žena musí nechat ponižovat, protože je finančně závislá.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: vrkos Muž

Založeno: 18.11.2006, 14:02

Kristino vy jste to vůbec nepochopila. To není o ponižování. Naopak je to o rovnosti o které vy, ale nechcete slyšet, když už jste finančně nezávislá.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Kristina Žena

Založeno: 18.11.2006, 16:15

A co jsem nepochopila, Vrkosi? Napsala jsem, že si to máte udělat po svém a sám si za to nést důsledky. Nevnucujte mi svůj model vztahu a své pojetí rovnosti mezi partnery. Pro mě a mého muže rovnost nespočívá v tom, že si můj muž nechá v laboratoři od cizích lidí potvrdit to, co mu říkám já sama. Naše vzájemné slovo u druhého platí a trvá to už víc než 16 let. A co Vy? Osvědčil se Vám a Vaší partnerce veřejný test otcovství?
Krom toho, i bez testu se můj muž v našich dětech poznává. Zdědily po něm totiž i něco z podoby a povahy. To už tak u dětí a rodičů bývá, víte?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: vrkos Muž

Založeno: 18.11.2006, 17:32

Nic vám nevnucuji. Pouze vám dokazuji, že vaše pojetí rovnosti je, to co říkáte vy, je pravda a ostatní o tom nesmějí pochybovat. Váš muž může být spokojen, když už vám to tak dlouho vydrželo a on se ve svých dětech poznává jak fyzicky tak povahově. Je řada mužů, kteří to tak nemají. ( statistiky říkají 5-15%)

Svoji zarputilou argumentací mě akorát přesvědčujete o tom, že chlapovi musí být fuk koho vychovává. Hlavně, že plní vámi očekáváné role. To je můj pohled z pozice muže.

To co vy mi podsouváte, je argumentace z pohledu ženy. Což mě nepřekvapuje. Bylo by spíše vyjímečné, kdyby to bylo jinak. Vy hájíte, jako každá matka, prvořadě vlastní potomky (cizích chlapů běhá po světě dost), což je i součástí vaší genetické výbavy. Takovéto chování (zajistit pro vlastní dítě co nejlepší podmínky pro přežití) i za cenu lži, bylo pro dítě samozřejmě tou nejlepší strategií k přežití.

Bohužel, doba, kdy byla pouze matka jistá je dnes pryč, ale vaše geneticky dané smýšlení setrvává.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Kristina Žena

Založeno: 18.11.2006, 18:13

Opět vedle, Vrkosi. Znovu opakuji a od začátku tvrdím, že hovořím z vlastní zkušenosti, a Vy že si to máte udělat tak, jak Vy uznáte za vhodné.

Ne, svým postojem k testům otcovství nehájím prvořadě vlastní děti, ale své pojetí partnerského vztahu založeného na vzájemné důvěře a respektu. Vy si ho klidně založte, na čem chcete Vy. Pokud k tomu ovšem bude také svolná Vaše žena.

Byla bych Vám vděčna, kdybyste konečně zodpověděl některé otázky, které Vám byly mnou a Alizon položeny. Jsou to tyto:

1.Osvědčil se Vám a Vaší partnerce veřejný test otcovství?

2.Představte si, že přijdete do obchodu, nakoupíte si a u vchodu vám zastoupí cestu ochranka a vyzve vás, abyste se podrobil osobní prohlídce, zda jste něco neukradl. Vy jste poctivec, který ani v dětství nechodil mamince na cukr, na cizí jste se nikdy ani křivě nekouknul a víte, že ani v tom obchodě jste se nechoval nijak divně, aby vás museli důvodně podezírat. Jste si jistý, že osobní prohlídka by stoprocentně dopadla ve váš prospěch.

Jak se budete cítit? Podrobíte se té prohlídce bez reptání a bez jakéhokoli negativního pocitu? Souhlasíte s tvrzením, že pokud se vám taková prohlídka nelíbí, je to jen proto, že si děláte prostor, abyste mohl případně něco ukrást příště? A přijdete pak do toho krámu ještě někdy?

A šel byste do něho, kdybyste dopředu věděl, že takovou prohlídku tam dělají rutinně každému zákazníkovi?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Alizon Žena

Založeno: 17.11.2006, 19:51

Jak, krytí promiskuitních soukmenovkyň? Nerozumím.

Tím by snad byla snaha provádění takových testů zakázat, ale já nic takového neříkám. A ačkoli z pochopitelných důvodů, neb mater semper certa est, se do situace rodiče vychovávajícího nevědomky cizí dítě dostat nemohu, dovedu si aspoň přibližně představit, že to tomu dotyčnému pravděpodobně bude vadit, a to hodně.

Naopak říkám - jsem-li muž, trápí-li mne, že bych nemusel být otcem svého dítěte a existuje-li možnost to exaktně potvrdit nebo vyvrátit, nechť je ponecháno na mé vůli, zda ji využiji či nikoli. Rozhodnu-li se ji využít a hodlám-li zároveň udržet funkční vztah s partnerkou, je mnohem taktičtější udělat to bez jejího vědomí.

I když je to de facto lež a lhát se nemá, považuji ji za menší zlo, protože opačný případ nemá dobré řešení - když partnerce řeknete, že si nejste jist její věrností, a proto si necháte udělat test, pak

1a) test prokáže, že otcem nejste, a máte na krku rozvod, neb se právem naštvete, že vám partnerka chtěla podstrčit kukačku
2a) test prokáže, že otcem jste, a máte taky na krku rozvod, protože partnerka se na vás pravděpodobně dost zásadně rozzlobí

Zatímco když to uděláte tajně, tak když

1b) test prokáže, že otcem nejste, nastane stejná situace jako v bodu 1a výše
2b) test prokáže, že otcem jste, a vy se můžete v klidu a ničím nerušen oddat rodinnému životu

Je to dostatečně jasné?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: vrkos Muž

Založeno: 18.11.2006, 11:52

Alizon,
Vysvětlím vám to krytí nevěrných soukmenovkyň. Pokud vy si chcete hrát na ženu, kterou by urazilo, že partner pochybuje o její věrnosti a oddanosti. Tak by vám nemělo dělat problém pochopit, že pro muže, který vás miluje je ponižující dělat tajně cokoliv za vašimi zády, natož test paternity (navíc s myšlenkou, že kdyby jste se to náhodou dozvěděla, tak vás to hluboce zraní). Bohužel, ať chcete nebo nechcete, tak pochybnost - malá či velká - je v každém muži. (Teda pokud nevěří na to, že děti nosí čáp :-) ) Domnívám se, že právě milující partnerka by mohla pomoci svému partnerovi v této věci docela jednoduše zajistit jasnou odpověď. Tedy je-li si jistá, že to nedopadne proti očekávání.

Potvrzením paternity se dostávají oba partneři do rovného postavení. Nejen vy víte, ale i váš partner ví.
Nevím proč stále trváte na tom, aby váš partner nemohl mít oficiální informaci o tom, že je nejen úředním, ale i biologickým otcem.

Chápu, že mít prostor pro případný hříšek je dobré. Já také občas udělám dopravní přestupek, a proto kritizuji bodový systém. Volnost, kterou umoňoval předchozí systém mi také vyhovovala mnohem více než body. Jedno tomu upřít nemohu - dnešní stav mě nutí být více opatrný. K opatrnosti by přispěla i automatická kontrola paternity.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Alizon Žena

Založeno: 18.11.2006, 14:47

Vrkosi,

já si na takovou ženu nechci hrát, já jí skutečně jsem.

Vzhledem k tomu, že jsem svému partnerovi nebyla nikdy nevěrná a ani jsem mu nezavdala příčinu, aby si něco takového myslel, sám fakt, že by o tom pochyboval, by se mne dosti dotkl.


Představte si, že přijdete do obchodu, nakoupíte si a u vchodu vám zastoupí cestu ochranka a vyzve vás, abyste se podrobil osobní prohlídce, zda jste něco neukradl. Vy jste poctivec, který ani v dětství nechodil mamince na cukr, na cizí jste se nikdy ani křivě nekouknul a víte, že ani v tom obchodě jste se nechoval nijak divně, aby vás museli důvodně podezírat. Jste si jistý, že osobní prohlídka by stoprocentně dopadla ve váš prospěch.

Jak se budete cítit? Podrobíte se té prohlídce bez reptání a bez jakéhokoli negativního pocitu? Souhlasíte s tvrzením, že pokud se vám taková prohlídka nelíbí, je to jen proto, že si děláte prostor, abyste mohl případně něco ukrást příště? A přijdete pak do toho krámu ještě někdy?

A šel byste do něho, kdybyste dopředu věděl, že takovou prohlídku tam dělají rutinně každému zákazníkovi?

Já rozumím, co jste chtěl říct, ale nesouhlasím s tím. Domnívám se, že do partnerského vztahu patří i jistá míra důvěry, a to do té doby, dokud se jeden z partnerů nezachová tak, že druhý může pojmout důvodné pochybnosti. Dále se domnívám, že přirozeně sebevědomý člověk nevidí za každým rohem strašáka nevěry, protože je si vědom vlastní ceny a nepředpokládá, že partner(ka) mu bude s největší pravděpodobností nevěrný/á, jakmile se mu/jí k tomu naskytne příležitost.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: vrkos Muž

Založeno: 18.11.2006, 16:39

Alizon,

utekla jste mi od podstaty. Já říkám, že správná by bylo, aby oba partneři měli stejnou jistotu. To já nazývám rovností a racionálním přístupem. Oba dva vědí na čem jsou. Na to jste mi neodpověděla. Vaše argumentace je čistě pocitová. Vy se mě snažíte přesvědčit, že existuje jakýsi vyšší princip mravní, kterému bych měl uvěřit. Tomu se já nebráním, ani většina ostatních mužů vstupujících do manželství. Všichni naivně věříme ve vaši čistou lásku a oddanost až za hrob. Ale po pár letech manželství je všechno jinak.

Vy stále vedete svou, že muži by měli dodržovat vyšší princip mravní a slepě důvěřovat ujištěním své partnerky. Vůbec nepřipouštíte, že kukaččí dítě je od té ženy hodně velká podpásovka (tedy velmi slušně řečeno), nad kterou celá společnost po 6. měsících mávne rukou. Já vás chápu, koneckonců hoď kamenem, kdo jsi nezhřešil. To se vůbec nepouštím do toho, že nevyvázatelnost z vyživovací povinnosti je vůči nebiologickým otcům velmi diskriminační.

Zkrátka a dobře, já se domnívám, že vaše neochota poskytnout partnerovi oficiálně hmatatelný důkaz, že je potomek jeho, je z vaší strany licoměrnost nebo alibi pro dny budoucí.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přísné potrestání matky

Autor: Alizon Žena

Založeno: 18.11.2006, 19:54

Vrkosi, neutekla ;o))

Pokud je vaším cílem je provést test DNA a tak se s jistotou dovědět, zda jste otcem, či nikoli, řekla jsem vám už dávno, ať to uděláte. A také jsem nikde neřekla, že si myslím, že kukaččí dítě NENÍ od té ženy podpásovka. Naopak si myslím, že jakákoli nevěra - i ta bez následků - JE vůči partnerovi/ce VELKÁ podpásovka.

To, že jste věřil v něčí čistou lásku a za pár let manželství zjistil, že je všechno jinak, je mi líto. Nicméně vezměte na vědomí, že to v jiných rodinách může být i jinak. Že dané slovo platí a přes to nejede vlak.

Znovu opakuji, že nemám-li žádné indicie, že je mi partner nevěrný, nemám důvod si o něm něco takového myslet a otravovat tím život jemu i sobě. Totéž předpokládám i u něho. Domnívám se, že člověk s alespoň průměrně vyvinutým sebevědomím se takovými věcmi nezatěžuje, pokud k tomu nemá důvod.

Takže kdyby partner za stávající situace, kdy já jsem 100% věrná a nechovám se ani nijak provokativně, pojal pochybnost, zda jsem naše dítě nezplodila s milencem, bude to problém JEHO paranoie a JEHO slabosti. A já slabost tohoto druhu nemám ráda.

A tato část skutečně JE z mé strany pocitová - považuji důvěru mezi partnery za věc natolik zásadní, že bych měla velký problém komunikovat s člověkem, který by ji nějakým zásadním způsobem porušil. Tytéž nároky ovšem kladu i na sebe a také bych si nedovolila partnerovu důvěru zradit, protože bych se obávala, že by se tím něco mezi námi zlomilo a toho něčeho si cením natolik, že bych se neodvážila to riskovat. A ze svého hlediska člověka, který nevěrný nebyl ani si nehodlá pro nic takového připravovat prostor, a který si vždy zakládal na tom, že jeho slovo platí, bych pokládala za hrubou urážku, kdyby o tom někdo bez jakéhokoli důkazu pochyboval.

Asi jiná situace by nastala, kdyby dotyčný muž svou ženu důvodně podezíral, že nemá čisté svědomí nebo kdyby mohl pojmout oprávněné podezření, že otcem není (co já vím, kdyby byl námořník půl roku pryč z domova a jeho žena otěhotněla v době jeho nepřítomnosti), kdyby se rozváděli... Tam bych ho chápala asi víc.

Takže asi takto: pokud mám nějaké dost průkazné indicie, že dítě není moje, měl bych si ten test nechat udělat, ať neplatím na cizí dítě.

Pokud žádné takové indicie nemám, mám doma hodnou ženu a chci si to ověřit jen kvůli své vlastní paranoie (třeba protože jsem četl v novinách nebo slyšel v hospodě, kolik procent manželství se dneska rozvádí, popřípadě jsem pod čerstvým dojmem kamarádova bouřlivého rozvodu), měl bych si uvědomit, že je to čistě MŮJ problém pro klid MÉ duše, a nebudu svou manželku zatěžovat tím, že v podstatě nevěřím sám sobě. Chci to vědět, mám právo to vědět, ale dle mého názoru mám v takovém případě mít také sílu na to, abych se s tím popasoval SÁM a zbytečně neurážel svou ženu.

Ale z toho, co jste zatím napsal, mám silný dojem, že vám nejde pouze o ten samotný důkaz (který si můžete beze všeho opatřit) ale to, aby si vaši nepevnost v kramflecích řádně vychutnala i vaše žena. Protože ať si říkáte, co chcete, vyžadování tohoto důkazu by pro ni BYLO ponižující. A to je to, co mi na tom vadí, nikoli sám fakt, že si chcete ověřit své otcovství.

Odpovědět na příspěvek

 

To jednani neni racionalni

Autor: Tess Žena

Založeno: 18.11.2006, 20:43

chteji kontrolu za absolutni cenu. Ublizit nevinnemu diteti. Chteji trest , prestoze vinikem je spis muz x,ktery se o dite nestara, chteji pomstu a to totalni. To je naproste nezvladnuti situace.

Odpovědět na příspěvek

 

Samozřejmě, že jde

Autor: Saša Muž

Založeno: 16.11.2006, 08:03

o zastírání vlastní nevěry, nebo nevěry kamarádek, nebo nevěry matky, nebo nevěry dcery... Každého člověka, i sebevěrnějšího, občas napadnou myšlenky na nevěru. Každý je vystaven pokušení hříchu proti věrnosti manželské - alespoň v myšlenkách. A pokud se tomu pokušení v myšlenkách poddá, nejen že se tím usnadňuje budoucí případná nevěra, ale hlavně to vytváří pocit omluvitelnosti nevěry a rovněž pocit potenciální možnosti vlastní nevěry v budoucnu za určitých okolností a tedy i potřebu vytvářet podmínky a společenské millieu příznivé ke krytí a kamuflování nevěry.
To se týká mužů i žen (ale to krytí nevěry vždy jen ve vztahu k vlastnímu pohlaví).

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Samozřejmě, že jde

Autor: zaz Muž

Založeno: 17.11.2006, 09:54

Přesně tak. Proti testům DNA totiž bude kategoricky i řada mužů s nějakým tím "hříchem". Ti pochopitelně zpravidla nebudou mít velký zájem /stejně jako nevěrné ženy/ na odhalení pravdy. Ale jak již bylo zde řečeno "pořádek dělá přátele". Zavedení testů DNA do rodinného práva namísto jakýchsi domněnek majicích opodstatnění v minulosti z důvodu nedostatečného rozvoje vědy je naprosto nezbytné především v zájmu dítěte.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Samozřejmě, že jde

Autor: troll Muž

Založeno: 17.11.2006, 20:19

Skláním se před Vašimi právními znalostmi i životními zkušenostmi. Zavedení testů DNA do rodinného práva je nanejvýš potřebné, mělo by jít o testy povinné. Jen doufejme, že otevřeme oči i ostatním zemím, rovněž pracujícím se zastaralými domněnkami, a budou nás následovat.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Samozřejmě, že jde

Autor: Kristina Žena

Založeno: 18.11.2006, 23:12

Já předpokládám, že jak Saša, tak zaz šli osobním příkladem a ty testy DNA, jejichž plošné zavedení prosazují, si u svých dětí nechali udělat sami. Jejich manželky, jejichž věrnost tímto testem zpochybnili, u toho samozřejmě ochotně asistovaly :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Samozřejmě, že jde

Autor: zaz Muž

Založeno: 20.11.2006, 12:54

Nevím kdo koho bude následovat, ale vývoj tímto směrem půjde. A nestraš povinností, to jsi si vymyslel sám.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Přísné potrestání matky

Autor: tomy Muž

Založeno: 15.02.2007, 00:05

Reaguji na váš příspěvek, že matka často není v situaci, kdy by najisto veděla, že dítě není manželovo: Olgo, existují jen dvě možnosti: buď manželovi byla věrná a je tedy vyloučeno, že by otcem mohl být někdo jiný nebo mu věrná nebyla. Nic mezi tím neexistuje. I na podezření že otcem nemusí být manžel, je povinná upozornit. I když to neví najisto, tak ale najisto ví, jestli mu byla/nebyla nevěrná. Zákon zcela nesmyslně vnucuje rovnost postavení partnerů před otázku, zda otcem je či není manžel, i když z biologické podstaty mohou být veškeré pochybnosti pouze na straně ženy (tzn. jedině ona může tajit). Ona se prostě nemůže vykroutit tím, že stejně jako muž neví, kdo je otcem. Ona zatraceně dobře ví, zda byla či nebyla věrná. A to úplně stačí.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Přísné potrestání matky

Autor: Eda Muž

Založeno: 07.06.2007, 13:32

Prostě podle žen oni můzou lhát a krást zcela beztrestně a my musíme jejich levobočky platit na základě rozhodnutí právního státu , který se nazývá Česká republika.A pokud se nějaký muž naštve a chytne ženu pod krkem máme tu opět staré známé domácí nasilí.Děkujeme poslancům a naší justici za tak dokonalé zákony.Hlavně si všichni rychle navyšte platy,ať jste správně ohodnoceni.Někdy se domnívám,že komunisti by se od vás museli hodně učit.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Přísné potrestání matky

Autor: Roman Muž

Založeno: 28.07.2016, 21:33

Co s tim ma proboha spolecne Statni zastupitelstvi?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Muž, pokud

Autor: JirkaF Muž

Založeno: 16.11.2006, 22:44

To je silný argument a jaký to vegáč, když se to provalí v případě, že dojde k nečekanému problému? Nehoda se ztrátou krve, ... ?

Nebylo by řešením zvolit opačný postup?
Tedy že by otec nebyl otcem, dokud se to neprokáže? A pak by hold chechtáky nebyly tak snadno vydělané.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Muž, pokud

Autor: Dana Žena

Založeno: 22.11.2006, 12:45

Dobrý den, chci reagovat na výše uvedený článek. Mému manželovi jeho bývalá manželka 1/2 roku po svatbě "zahla" a otěhotněla. Manžel jí uvěřil že je to naposled a odpustil jí. Ze začástku se jeho bývalá manželka snažila. Uplynula zákonem daná lhůta k popření otcovství, jeho bývalá manželka začala opět zahýbat a pak se rozvedli. Jeho nebiologické dítě k němu nemá žádný vztah a manžel doposud platí alimenty a soudně dosud marně bojuje o analýzu DNA k popření otcovství. - Jako jeho současná manželka se ptám, proč by eventuálně po mém manželovi mělo např. dědit nebiologické dítě, dítě minimálně a hodně slušně řečeno běhny, která manžela za tehdejší dobrotu honila po soudech za alimenty na dítě, které si uhnala, jak výše popsáno???!!!Zákon který umožňuje mužům popřít otcovství jen 6 měs. po narození dítěte se tváří že fin. pomáhá dětem, ale tento zákon naopak spíš protěžuje ženy - běhny - kurvy = podvodnice.

Odpovědět na příspěvek

 

Vždyť jste si odpověděla sama

Autor: Olga Žena

Založeno: 22.11.2006, 13:26

Protože Váš muž nevyužil zákonem stanovené lhůty k popření otcovství, ačkoliv věděl, že jeho žena čeká dítě s cizím mužem. Tedy to dítě vlastně dobrovolně přijal za své (pokud jsem Vás správně pochopila).

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Vždyť jste si odpověděla sama

Autor: Dana Žena

Založeno: 22.11.2006, 13:47

Špatně jste mě pochopila. Pokud si muž najde ženu s dítětem které má žena z předchozího vztahu, může
a většinou to tak je, to dítě tzv. přijmout za své.
Ale pokud mu manželka zahne, otěhotní, a on s ní přesto zůstane, /v zájmu zachování si rodiny a víře, že v nevěrách nebude manželka pokračovat/ pak cizí dítě obvykle nepřijme - max. jej toleruje.

Odpovědět na příspěvek

 

Šlo mi o to,

Autor: Olga Žena

Založeno: 22.11.2006, 14:31

zda Váš muž věděl, že to dítě není jeho. Podle Vás věděl a vědomě otcovství nepopřel. Takže se sám svobodně rozhodl to dítě vydávat za vlastní. Chápu, že toho teď lituje - adoptivní rodiče taky někdy litují, že si osvojili dítě (i když ti jsou zklamaní ze samotného dítěte, nikoliv z chování jeho matky).

Těšte se na nový Občanský zákoník. Ten možnost popřít přes NSZ otcovství i po uplynutí lhůty v případech jasných výsledků testů DNA významně rozšiřuje (případy, kdy NSZ návrh může odmítnout podat definuje jako výjimky). To by Vašemu manželovi mělo pomoci.

Odpovědět na příspěvek

 

Třetí cesty - hlavně pro Olgu

Autor: tomy Muž

Založeno: 19.02.2007, 16:03

V této diskusi nejčastěji padá slovo otec a velmi mnoho diskutujících toto označení používá takřka pro libovolnou osobu, která má vztah k dítěti, byla označena matkou, přidělená státem, atd. Je třeba si uvědomit, že dítě je vždy a všech okolností zplozeno rovným dílem matkou i otcem za přispění přesně polovičního podílu, tedy vajíčka a spermie. Existuje-li tedy pouze biologická matka, musí být také slovo otec vyhrazeno pouze pro biologického otce, pokud není v přívlastku uvedeno jinak. Ne, to není hraní se slovíčky. Ten, kdo dítě nezplodil, může být pouze opatrovníkem, nevlastním otcem, adoptivním otcem, papírovým otcem, "foster father", "step father", atd., ale rozhodně ne otcem bez přívlastku. Byť by měl rád svého potomka jako vlastního. Bez genetického propojení prostě o vztahu rodič-dítě nelze vůbec hovořit, protože co jiného, než společná genetika, je nositelem pokrevní příbuznosti, dědičnosti, společných povahových, fyzických, tělesných rysů a jedinečných rodinných a rodových vlastností? Bez genetických vlastností jakožto nositelů dědičnosti nemůže existovat rod ani rodina. Jde tedy o naprosto nutnou, i když ne postačující podmínku. Kromě biologického otce však samozřejmě může úlohu otce plnit i ten, kdo se k tomuto údělu dobrovolně přihlásí od začátku s vědomím, že dítě nezplodil a přesto k němu chce mít a má citové vazby, láskyplný vztah, atd. Je správné, konstruktivní a logické, že takovýto dobrovolný, nevlastní adoptivní otec má po tomto svém rozhodnutí k dítěti stejná nezrušitelná a nevratná práva a povinnosti, jako skutečný biologický otec - vždyť se pro to také rozhodl. Potom mimo jiné platí, že jeho zájmy na případném popření otcovství nemohou mít přednost před zájmy tohoto dítěte.
Bohužel díky současným zákonům, které určování otcovství DNA testy sice neignorují, ale neberou dostatečně v úvahu, se otcovství určuje stále domněnkami, což v praxi znamená, že matka je biologický středobod a otcem je nejbližší osoba v jejím okolí, na kterou ukáže ona nebo stát (zjednodušeně řečeno, samozřejmě). Tato úprava jí pak dává obrovské možnosti k tomu, aby svému současnému partnerovi podsouvala dítě počaté s jiným mužem. K naplnění tohoto podvodu stačí, když neupozorní, že otcem není partner/manžel. Existují totiž vždy jen dvě možnosti: buď mu byla věrná nebo nebyla. Pokud tento její partner žije v mylném přesvědčení, že je biologickým otcem dítěte, v žádném případě se nemůže jednat o dobrovolné uznání otcovství. Falešné, mylné přesvědčení o otcovství je něco úplně jiného, než dobrovolné přihlášení a uznání. Je proto více než jasné, že 6-ti měsíční lhůta k popření otcovství výrazně porušuje lidská práva, neboť chrání práva jen těch mužů, kteří v této lhůtě zjistí, že nejsou biologickými otci a přesto tento fakt přijímají nebo těch, kteří o tomto "podsunutí" vědí již o těhotenství manželky a rovněž neprotestují. V jejich případě pak samozřejmě lze hovořit o uznání.
Porušováním lidských práv se tato právní úprava dopouští zejména tím, že nechrání práva podvedených mužů, kteří žili v mylném přesvědčení o biologickém otcovství a pravdu zjistili až po jejím uplynutí. Zákon na ně pak pohlíží stejně, jako kdyby otcovství uznali dobrovolně. Kladení rovnosti mezi falešné přesvědčení o otcovství a jeho dobrovolné uznání není nic jiného, než krytí podvodu, vydírání a zásah do lidských práv.
Zájmy dítěte mají samozřejmě přednost před zájmy otce - nevím ale, proč by měly mít přednost před zájmy cizího člověka, kterým muž, co dítě nezplodil, ani se k němu dobrovolně nepřihlásil, rozhodně je. Žádná třetí cesta totiž neexistuje.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Kdy to neví, to jsem nastínil shora.

Autor: Honza Muž

Založeno: 15.11.2006, 18:40

S tímto konstatováním naprosto souhlasím.V současné době do manželství vstupuje mnoho párů,kdy žena (většinou )již vychovává dítě od předchozího partnera.Nový partner se zde svobodně rozhoduje ,zda se stane novým otcem dítěte nebo nikoliv.Takové jednání je nepochybně oboustraně férové a je důkazem toho,že to jde i takto.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Kdy to neví, to jsem nastínil shora.

Autor: Tess Žena

Založeno: 15.11.2006, 22:13

Podejte radsi trestni oznameni na PRAVEHO BIOLOGICKEHO OTCE ,ne?

Odpovědět na příspěvek

 

Proč?

Autor: Saša Muž

Založeno: 16.11.2006, 08:11

On neví, že je otcem. Jeho ta žena také podvádí, neboť mu otcovství tají. Nevylučuji výjimky - ale naprosto zdrcující většina nevěrných manželek netelefonuje po porodu svému dřívějšímu milenci, že se stali otci a že dítě je psáno na manžela.
To ta žena je podvodnice a svým podvodem hrubě poškozuje manžela, skutečného otce, samotné dítě.

Odpovědět na příspěvek

 

Tomu nerozumím

Autor: Olga Žena

Založeno: 16.11.2006, 10:41

On neví, že je otcem? On přece ví úplně to stejné, co ona - tedy že s ní měl nechráněný pohlavní styk tehdy a tehdy. Pokud se dozví i to, že dotyčná teď čeká dítě (a to se často dozví), jaký je rozdíl mezi tím, co ví on a co ví ona? Oba vědí akorát to, že dítě může být jeho a může být manžela. Ne že ona má o otcovství jistotu a on nic netuší.

Odpovědět na příspěvek

 

Olgo, prosím,

Autor: tomy Muž

Založeno: 20.02.2007, 12:24

neoddělujte účelově od sebe vědomou nevěru od nevědomosti o otcovství. Žena narozíl od muže naprosto přesně ví, zda mu byla či nebyla nevěrná, což ke spáchání životního podvodu s podsunutím dítěte stačí. Megapodvod (podsunutí dítěte) nemá cenu skrývat za menší podvod (nevěra) a tvářit se, jako že druhé zmíměné vlastně žádný podvod není...I na své pochybnosti plynoucí z výše zmíněného je žena, v jejímž zájmu je zachování korektnosti a přímosti (nebo snad není??), povinna upozornit. Pokud neupozorní a ze zmíněného "malého podvůdku" se vyklube megapodvod (podsunutí cizího dítěte manželovi), jsou výsledek a její vina naprosto stejné, jako kdyby toho, kdo je biologickým otcem znala naprosto přesně a konkrétně.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Olgo, prosím,

Autor: Olga Žena

Založeno: 20.02.2007, 12:59

Nehovořila jsem o jejím manželovi, ale o jejím milenci. Ten přece také naprosto přesně ví, že měl nechráněný pohlavní styk tehdy a tehdy s tou a tou ženou.

I když tedy hovoříte o něčem trochu jiném, dovolím si shrnout svůj postoj - je mi líto, tomy, ale já se se zdejšími návrhy na trestní postih žen, které se v situaci, když 15x spaly se svým manželem a 1x s milencem, rozhodly mlčet a doufat, že dítě je přece jen manželovo a pokud ne, že se to nezjistí, opravdu nemohu ztotožnit. Jistěže to není morálně košer, to není koneckonců žádná nevěra. Ale tohle není věc, kterou by mělo řešit trestní právo. Stejně jako případy, kdy si muž vedle vlastní rodiny pořídí nemanželské dítě. Taky je to zrada důvěry, taky na ně často tajně platí alimenty ze SJM, které má se svou zákonnou manželkou, a doufá, že se to nedozví. Ale postihovat jej za to trestněprávně je nesmysl.

Odpovědět na příspěvek

 

Olgo, prosím,

Autor: tomy Muž

Založeno: 20.02.2007, 15:21

Olgo, mohou s Vámi souhlasit v tom, že trestním postihem by se toto chování opravdu nemuselo řešit (a také jsem to nikde netvrdil), ale chtěl bych, abychom se shodli (a už jsem to vysvětloval i v jiných příspěvcích zde), že přivedení cizího dítěte do manželství bez vědomí manžela je podvod. Bez jakýchkoli dalších ale. A nelze jej skrývat ani za zájem dítěte, ani za "drobnější podvod" jménem nevěra. Pokud se žena rozhodne mlčet vůči manželovi jen kvůli "běžné" nevěře (ovšem umíte od sebe odlišit malou a velkou nevěru??), nijak to její vinu nesnižuje a podvádí naprosto stejně, pokud nebyla znásilněna. K tomu, aby se geny manžela na celý život nedostaly do příštích generací skutečně stačí jedna jediná kapka cizího semene... A také bych chtěl, abychom se shodli na tom, že mylné přesvědčení o biologickém, příbuzenském vztahu otec-dítě jsou něco absolutně jiného, než dobrovolné přihlášení se (uznání) k otcovství k nebiologickému dítěti. V prvním zmíněném případě nevidím jediný důvod, proč by zájmy tohoto podsunutého dítěte měly mít přednost před zájmy podvedeného muže na popření otcovství, protože je to úplně stejné, jako kdyby měly mít přednost před zájmy cizího člověka. Ničím jiným tento podvedený muž totiž není.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Olgo, prosím,

Autor: Olga Žena

Založeno: 20.02.2007, 16:16

Tomy, asi by bylo dobrí vyjasnit si, k čemu se vlastně vyjadřujete. Tahle diskuse je totiž čtvrt roku stará a reagovala jsem na různé lidi a jejich různé názory. Moje věta o "dobrovolném přijetí dítěte za své" se vztahovala k Daně, která napsala, že její manžel věděl, že dítě, které jeho manželka čeká, pochází z nevěry, odpustil jí a 6 měsíční lhůty nevyužil. Takže o žádném mylném přesvědčení o biologickém otcovství nemůže být ani řeči. On věděl, že dítě není biologicky jeho.

Pokud jde o Váš další požadavek, že je přivedení cizího dítěte do manželství podvod samozřejmě souhlasím - nicméně kdo ví aspoň něco málo o mezilidských vztazích, tak tady "ale" prostě vidět musí. Život je málokdy černobílý a někdy je třeba volit menší zlo. Já po ženách, které místo tak jednoduchého potratu zvolí nejistou cestu mlčení a doufání, že dítě přece jen zplodil manžel, kamení prostě házet nebudu.

Odpovědět na příspěvek

 

No, Olgo,

Autor: tomy Muž

Založeno: 01.03.2007, 10:24

jestli si myslíte, že samotné uplynutí 6-ti měsíční lhůty znamená automatický souhlas, tak si to myslete dále. Potíž je v tom, že ten, kdo se dobrovolně a svobodně přihlásí k dítěti s vědomím, že je nezplodil, jen těžko bude za pár měsíců popírat otcovství s uvedením téhož důvodu, který znal na začátku. Rozhodnutí o výchově nebiologického dítěte je životní krok, kdy si je adoptivní rodič v drtivé většině případů dokonale vědom, že jde o nevratné a nerzušitelné rozhodutí. I adoptivní rodiče mohou samozřejmě litovat, ale tento fakt, Olgo, téměř vždy vědí. Omezování popření otcovství 6-ti měsíčními lhůtami je zásah do práv podvedených mužů, kterým je po jejím uplynutí zcela amorálně podsouván souhlas s uznáním otcovství a je jim bráněno v použití opravného prostředku proti tomuto podvodu. Manžel zde diskutované Dany je typickým příkladem podvedeného muže. Kdyby se byl totiž dobrovolně rozhodl k nebiologickému dítěti, nebude za pár měsíců nato popírat otcovsvtí s uvedením téhož důvodu. Prosím, Olgo, takového nesvéprávného hlupáka z něj nedělejte.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: No, Olgo,

Autor: Olga Žena

Založeno: 01.03.2007, 12:53

Tomy, umíte číst? Napsala jsem snad jasně, že o dobrovolném přijetí jsem hovořila v souvislosti s Daniným manželem. Který věděl, že dítě není jeho a rozhodl otcovství nepopřít, protože věřil, že žena v nevěrách nebude pokračovat. A až když si ona opět našla milence, tak se mu ta jeho velkomyslnost rozležela v hlavě.

Jinými slovy, vázal své otcovství na to, že jeho žena bude sekat dobrotu. A když nesekala, a nesekala tak moc, že se dokonce rozvedli, ztratil důvod, kvůli kterému původně to otcovství přijal. A teď se jej chce zbavit, i když předtím nechal vědomě propadnout prekluzivní lhůtu. Na tom není nic nesvépravného, ten pán jistě velmi dobře ví, co dělá.

Odpovědět na příspěvek

 

Olgo, mohu chápat

Autor: tomy Muž

Založeno: 01.03.2007, 13:34

situaci toho člověka (manžela Dany), ale přesto se domnívám, že nepopřít otcovství ve lhůtě je totéž, co otcovství uznat. Pokud vázal své otcovstí na to, že manželka bude sekat dobrotu, znamená to spíše toleranci než uznání. Nebo ústupek pod nátlakem. A ten má k dobrovolnému, svobodnému uznání otcovství k nebiologickému dítěti z vlastní vůle a rozhodnutí hodně daleko. Je mi líto, ale ten, kdo se upravdu dobrovolně a svobodně přihlásí k nebiologickému dítěti, nemá žádnou motivaci později popírat otcovství s uváděním téhož důvodu, který znal na začátku. Už jen samotný fakt, že se otcovství snaží popřít svědčí o tom, že o jeho svobodné vůli nemůže být příliš řeč.
Pokud je manžel Dany přesvědčen, že otcovství neuznal (aneb kdo jiný může na 100% vědět, jestli otcovství uznal či neuznal, než on sám??), nemůže mu být bráněno toto prokázat v řádném soudním řízení. Zahájení tohoto řízení však v současné době závisí na NSZ, což je podle shody mnoha právníků protiústavní, neboť právo na nestranný soudní proces je nepromlčitelné (tzn. nepropadá ani po 6-ti měsících).
I podle obecného práva platí, že jakýkoli akt provedený pod nátlakem nebo za situace uvedení v omyl je neplatný.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Olgo, mohu chápat

Autor: Olga Žena

Založeno: 01.03.2007, 16:07

Tomy, manžel matky otcovství k jejímu dítěti žádným pozitivním úkonem uznat nemůže - ono platí na základě první zákonné domněnky samo od sebe. Může je pouze v 6ti měsíční lhůtě popřít. Pokud to neudělá, platí, že kdo mlčí, souhlasí.

Danin manžel otcovství nepopřel. Jakýkoliv soudní proces o tom, jestli je uznal nebo neuznal je proto zcela nesmyslný, soudce by neměl co soudit - že nepopřením začala platit první domněnka není otázka pro soudní řízení, to stanoví samotný zákon. Může vést proces jedině o tom, že otcovství založené touto domněnkou popírá teď. Tady ale k prominutí zmeškání lhůty potřebuje souhlas NSZ.

A že nemá žádnou motivaci později popírat otcovství s uváděním téhož důvodu, který znal na začátku, je nesmysl, jak jsem vám psala již minule. Jistěže má motivaci. Byl schopen zkousnout kukaččí mládě, když si myslel, že bude mít hodnou a věrnou manželku. Manželka hodná a věrná není, dokonce to už ani není manželka, tak on nemá zájem být otcem kukačky. Je na NSZ, aby posoudilo, zda je to relevantní důvod k prominutí zmeškání lhůty. Žádný omyl ani nátlak se tu ale dovodit nedá. Že si myslel, že žena bude věrná, ale ona nebyla, není omyl v právním slova smyslu. A nátlak už je úplná blbost.

PS: Pokud si nějaký právník myslí, že ona 6ti měsíční lhůta je protiústavní, tak to není moc dobrý právník.

Odpovědět na příspěvek

 

Olgo, mohla jste mě

Autor: tomy Muž

Založeno: 01.03.2007, 21:15

přesvědčit, že ten člověk skutečně přijal cizí dítě za své a máte pravdu, že platí-li domněnka manželstsví, pak žádné pozitivní určování otcovstí manžela neexistuje, neboť otcem je vždy on. To je fakt. Když ovšem necháme stranou situaci tohoto manžela Dany, je nutné konstatovat, že z jiných důvodů je právě tato 6-ti měsíční lhůta nemorální. A to z jednoduchého důvodu: současně s promlčením práva na samostatné popření otcovství mužem totiž promlčuje i podvod. A je mi líto, ten je nepromlčitelný. Máte pravdu, že nepopřením začne platit domněnka manželství a dále, že kdo mlčí, ten souhlasí. Ovšem, Oglo, mlčet pak budou zejména ti podvedení, neboť právě oni žijí ve falešném předvědčení o svém otcovství. Pokud tedy nemá smysl vést soud o tom, zda muž uznal či neuznal otcovství, protože jak správně říkáte, platí domněnka manželství, pak ale smysl vést soud na obranu práv podvedeného rozhodně má. A současná právní úprava založená na zásahu NSZ a 6-ti měsíční lhůtě toto téměř neumožňuje. Pokud mi stále nevěříte, existují judikáty ESLP ve Št., které daly za pravdu takto podvedeným otcům v různých zemích, které stál po 6-ti měsíční lhůtě nutil platit výživné na kukačky, protože prostě jejich falešné předvědčení o otcovství ospravedlnil domněnkami a domnělým uznáním... Takže ještě jednou: protiústavnost této lhůty spočívá v tom, že v našem právu chybí opravný prostředek podvedených mužů po jejím uplynutí, t.zn. nejsou chráněna práva těch mužů, kteří v této lhůtě mlčeli, protože žili ve falešném přesvědčení o otcovství. A NSZ pak zajímá jen a jen zájem dítěte, nikoli fakt tohoto podvodu.

Odpovědět na příspěvek

 

Ještě něco pro Olgu

Autor: tomy Muž

Založeno: 04.03.2007, 01:45

Vstupní přepoklad: z následující úvahy vylučuji otce a muže, kteří třeba vychovávají kukačku, ale mají k tomuto dítěti láskyplnný, citový vztah, prostě takový, jaký je obvyklý u otce a dítěte a nic proti tomu nenamítají. Bez ohledu na to, za vědí či nevědí. Tito otcové totiž žádný problém ani nepředstavují, nejde o sporné případy a nemusí být tudíž o nich vůbec řeč.
Olgo, nejen podle názoru mnoha právníků, ale i podle zdravého rozumu je současná právní úprava, konkrétně zákon o rodině + 6-ti měsíční lhůta a úloha NSZ v popření otcovství protiústavní. A to z jednoduchého, prostého a zásadního důvodu: brání totiž podvedenému člověku, čili papírovému otci, bránit se proti tomuto podvodu spáchanému na něm ženou/manželkou po uplynutí 6-ti měsíců. Podle současné právní úpravy se určuje otcovství domněnkami a kdo nepopře otcovství do 6-ti měsíců, má se za to že se vším souhlasí. Potom zákon říká prostě tečka, šmitec, není se o čem soudit. Nejvyšší SZ může podat žalobu na p.o. pouze v případě, vyžaduje-li to zájem dítěte - Olgo, tohle je v zákoně, a tedy v popisu práce nejvyššího SZ!! O zájmu (podvedeného) muže, otce, manžela není v zákoně ani slovo!!! Z toho jednoznačně vyplývá, že současná p.ú. absolutně nerozlišuje mezi řádným uznáním otcovství a uvedením v omyl, tedy falešným předvědčením. Stručně řečeno, podvedené muže hází do jednoho pytle s těmi, kteří uznali otcovství k nebiologickému dítěti dobrovolně. Nadřazuje práva podsunutých dětí nad práva podvedených mužů (úmyslně neříkám otců). Jako kdyby po 6-ti měsících již nebylo možné toto od sebe odlišit. Navíc ignoruje fakt, že v otázce otcovství není rovné postavení mezi mužem a ženou - žena může cizí dítě vydávat za partnerovo, ale muž (obráceně) nikoli. Když se partnerskému páru narodí dítě, již z logiky a podstaty věci vyplývá, že muž musí mít nejprve pochybnosti, pak se musí dozvědět, že není biologickým otcem a pak teprve může otcovství popřít (samozřejmě ve sporném případě, tedy pokud namítá). Je-li tedy uveden partnernou v omyl, tedy žije-li ve falešném předvěčení, těžko bude v oněch 6-ti měsících vznášet námitky. Pochopitelně bude mlčet.
Není snad nutné připomínat, že dítě je absolutně rovným dílem zplozeno otcem a matkou. Vždy. Biologická matka má stejnou váhu, jako biologický otec. Současné test DNA dokáží 100% vyvrátit nebo povrdit otcovství/mateřství. Argumenty o tom, že otec není jistý nebo je dokonce neznámý, jsou mlžící lži a bláboly, neboť kukaččí dítě bylo zplozeno konkrétním, existujícím a matce známým mužem. Pokud, Olgo, tvrdíte, že současná právní úprava neporušuje lidská práva ani ústavu, doporučuji přečíst si článek 36 LZPS, kde se praví, že každý má právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nestranného soudu. Tato práva jsou nepromlčitelná. Jakým způsobem tedy podle Vás současná právní úprava chrání práva mužů podvedených partnernou?? Jakou účinnou remedii má takto podvedený muž k dispozici na obranu svých práv?? Shodneme se jistě na tom, že současná právní úprava chrání práva mužů, kteří 1) v 6-ti měsíční lhůtě po narození dítěte zjistí, že nejsou biologickými otci a mohou tedy u soudu popřít otcovství 2) kdykoli zjistí, že nejsou biologickými otci a přesto dítě přijímají za své se všem právy a povinnostmi a platí na ně tedy podmínka za začátku této úvahy.
Olgo, teď prosím Vaši konkrétní odpověď a názor, jak současná právní úprava chrání práva těch mužů, kteří byli povedeni partnerkou, tedy uvedeni do falešného předvedčení o otcovství k nebiologickému (podsunutému) dítěti a právě proto v 6-ti měsíční lhůtě mlčeli?? Znovu opakuji, že zákon říká, že NSZ může v takovémto případě podat žalobu na p.o. jen, vyžaduje-li to zájem dítěte. O zájmu podvedného muže nebo o podvodu spáchaném ženou ani slovo. Jak tedy podle Vás mohou podvedení muži uplatnit své ústavou zaručené právo na soudní žalobu, když NZS postupuje jen v zájmu dítěte?? Prosím konkrétní odpověď. Neberu argumumenty, že podvod nejde dokázat, odlišit od normálního jednání, atd.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Olgo, prosím,

Autor: Eda Muž

Založeno: 07.06.2007, 13:39

Vrána k vráně sedá podvodnice podvodnici hledá a hle už se našli na všecnu morálku a slušnost se vykašli.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Eda Muž

Založeno: 07.06.2007, 11:02

Vážené dámy.
Nezdá se vám hloupé aby na vaše dítě,které máte s jiným mužem platil naprosto někdo jiný ? Jastli je to podle vás v pořádku tak morální kredit žen klesl do éry prodejných žen nebo se mýlím.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: pinpin Žena

Založeno: 07.06.2007, 11:42

nesmíš podle své bývalky soudit ostatní

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: abo Žena

Založeno: 07.06.2007, 12:04

A co třeba podle tebe?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: * Žena

Založeno: 07.06.2007, 12:10

No to by dopad!

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: pinpin Žena

Založeno: 07.06.2007, 13:58

no, on už zřejmě dopadl

Odpovědět na příspěvek

 

Nechápu, jak by to

Autor: Olga Žena

Založeno: 15.11.2006, 09:52

u běžné nevěry mohla matka vědět. Nevěra přece neznamená, že se svým mužem přestane spát. Spí s ním i s milencem, takže sice ví, že dítě může být i někoho jiného a ví koho, ale neví, jestli opravdu je nebo není.

Já osobně tyto lidi nechápu, ale je zřejmé, že existovali, existují a existovat budou. Za "starých dobrých časů", které tak opěvuje Finrod, se mnoho žen střední třídy vdávalo proto, aby si mohly konečně pořídit milence. Před svatbou nemohly, tam se to dalo lehce poznat, a tak byl předmanželský sexuální život dovolen pouze mužům. Ale po svatbě už to šlo a nějaké to dítě prostě pokryl otcovstvím manžel.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Nechápu, jak by to

Autor: Honza Muž

Založeno: 15.11.2006, 19:09

Shodněme se na tom ,že nevěra je špatná věc.Muži i ženy v těchto případech mají za tuto svoji špatnost platit, zvláště v těch případech kdy není bez "následků".Muž ale neumí ženě podstrčit nepravé dítě s tvrzením, že je její.Opačně to bohužel jde a muž má jen omezené možnost se bránit.Vztah založený na podvodu má ale jen malou šanci fungovat.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Nechápu, jak by to

Autor: Eda Muž

Založeno: 16.06.2007, 15:37

Přál bych vám,aby vaše dítě z tohoto vztahu onemocnělo HIV potom by jste určitě změnila názor.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Jarmila Žena

Založeno: 29.11.2006, 13:53

...matka ví, kteří mužové připadají jako otcové v úvahu. Nevěrná žena obvykle spí i s manželem.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: * Žena

Založeno: 07.06.2007, 12:12

A co tím chtěl básník říci?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Léta jsem byl toho názoru,

Autor: Roman Muž

Založeno: 28.07.2016, 21:14

Paternitu muze poprit matka v omezenem case,otec omezeni nema! A pozor spotrebovane vyzivne se nevraci!!!

Odpovědět na příspěvek


ROVNOPRÁVNOST.cz je kolektivni tvooený, nezávislý, svobodný, názorový web. Jeho posláním je komentovat a zviditeloovat spoleeenské problémy týkající se mužu. Stránky vznikly za úeelem osvity a dokumentace. Cílem je umožnit všem publikovat svobodné názory formou elánku nebo diskuzních poíspivku. Stránky dávají svobodný prostor i kontroverzním názorum a tabuizovaným tématum, o kterých se veoejni nemluví nebo se bojí mluvit. Nesnaží se nikomu vnucovat cizí názor a nechávají na každém, aby si vytvooil svuj vlastní.

Copyright © 2007 Rovnopravnost.cz                Tvorba www - Web & Media a.s.